Nový Spark
venku od 31. srpna
Aerodrome festival - METALLICA, ALICE IN CHAINS, CHILDREN OF BODOM, KVELERTAK - 8.7.2014, Praha, Incheba

Aerodrome festival - METALLICA, ALICE IN CHAINS, CHILDREN OF BODOM, KVELERTAK - 8.7.2014, Praha, Incheba

METALLICA v Praze hrála pod vodou. No a? Kdo chtěl, tak si ji užil! Náš čtenář EdwardTheIron nám zaslal report z červencového Aerodrome festivalu. Děkujeme!

Kdo má pořád vymýšlet důvody pro turné? Poslední řadové album už zapadalo prachem a stejně o skladby z něj nikdo moc nestál, šňůra k jednadvacátému výročí vydání Černého alba už je taky za námi, takže co teď? Zahrajeme na přání! Možná, že takhle nějak to proběhlo mezi muzikanty a managmentem, možná to bylo jinak, nicméně ať je pravda jakákoliv, METALLICA je po dvou letech opět v Praze a nemá smysl si nalhávat, že příjezd téhle kapely není opravdová hudební událost.

Jak řečeno výše, fanoušci v každém městě, které kapela navštíví, dostali unikátní možnost sestavit si setlist a dopadlo to…úsměvně. Napříč celým světem prokázali fans až neuvěřitelnou shodu a vybrali téměř výhradně písně, které METALLICA běžně hraje. Může to znamenat dvě věci: Buď byla celá anketa podvod, nebo METALLICA za více než třicet let spáchala pouze něco okolo dvaceti písní, které fandové chtějí poslouchat. Která z těch možností by byla horší? Ale dost jízlivosti, já sám bych obměnil nějakých pět šest skladeb, ovšem nedovedu si představit, že by snad nezazněl Master nebo Sandman, určitě bych vynechal Nothing Else Matters, což je však nemyslitelné, takže to vlastně nedopadlo nijak špatně. Taky to mohlo skončit tím, že by se hrálo z Lulu a to by teprve byla katastrofa. :-) Docela by mě ale zajímalo, co by se stalo, kdyby podobnou možnost nabídli fanouškům IRON MAIDEN. Myslím, že to by se muzikanti asi hodně divili, co všechno by se museli znovu učit. No nic, konec řečí, vybrali jste si, tak se nerozčilujte a hybaj na Výstaviště!

Na začátek trocha toho tradičního nadávání: Příliš jsem nepochopil rozdělení vstupů, je fajn, že míst, kudy vejít je více, ale to, že jsou v takové vzdálenosti, oceníte ve chvíli, kdy jdete s někým, kdo má jiný vchod. Druhou věcí je občerstvení, myslím, že stánků tentokrát bylo dostatek, ale proč ve stanu na konci vstupu A obsluhovali diletanti, kteří neuměli ani pivo natočit, ani spočítat cenu a vrátit peníze, to je mi záhadou. A proč nebyl k dostání žádný nealkoholický nápoj, vyjma Birellu nechápu rovněž. Pro ty, kdo nepijí pivo, to bylo vynikající zjištění po těch dlouhých minutách ve frontě. Posledním problémem, který mi vadí, je velikost sektoru Stání u pódia. To, že zabírá přibližně půlku areálu /prostor mezi stromy a stánky neberu jako místo vhodné ke sledování koncertu/, to považuji za nehoráznost a podraz na ty, kdo za lístek do Golden Circle zaplatili nekřesťanskou sumu. Tím bych výčet potíží uzavřel, tradiční problémy s absencí odpadkových košů a s tím spojeným bordelem už komentovat nebudu a za počasí pořadatelé snad nemohli.


Program zahájila norská úderka KVELERTAK a šlo víceméně o instrumentální vystoupení, jelikož zpěv nebyl prakticky vůbec slyšet. Tedy nebudu se hádat, někde možná byl, ale na místě mezi zvukařskými věžemi prostě ne. Škoda, protože jinak to bylo vystoupení velmi povedené. Druhou partičkou byli finští death symfonici CHILDREN OF BODOM, kteří už jsou zavedenou a velmi úspěšnou značkou, kteréžto tvrzení dokonale potvrdili. Vynikající show!

Nemám rád grunge a nemám rád ALICE IN CHAINS. Věděl jsem dopředu, že tahle část pro mne bude utrpením, protože to budu nucen sledovat, chci-li uhájit slušné místo na hlavní hvězdy. Omlouvám se všem fanouškům, a nebylo jich málo, ale mě tohle prostě nebere a kdyby se z nebe nezačaly snášet kapky, asi bych u toho usnul. Ovšem nechci být jen negativní, tak napíšu, že kapela má velmi sympatické vystupování a byl jí dopřán naprosto luxusní zvuk, kde byl čitelný každý nástroj.

Nevím, jestli vstoupíš dvakrát do jedné řeky, ale já vstoupil podruhé do stejného deště. Kdo byl nejen na Aerodromu, ale i na loňském koncertu IRON MAIDEN v Edenu, ten ví, o čem mluvím. METALLICA se dostavila něco osmé. Ještě předtím ovšem otravovala v pauzách s esemeskovým hlasováním, které mělo určit poslední nevybranou píseň. Nástup předznamenalo video, na němž sami muzikanti sestavovali set list, načež obrazovky opanoval nedávno zesnulý Eli Wallach. Znáte to, rozlehlý hřbitov, nevěřícný pohled a zoufalý běh nikam. Miluju tenhle film, tuhle scénu a tuhle muziku. A může být něco lepšího, než když po ní následuje Battery? Skvělý nástup, který METALLICA ještě umocní tím, že pokračuje songy ze stejného alba, jmenovitě Master of Puppets a Welcome Home /Sanitarium/. Zároveň se ale objevuje první problém, obrazovky, včetně té obří na pódiu jsou nějak podivně rozděleny. Nevím, co to mělo znamenat, ale nelíbilo se mi to a rušilo to. Nesmyslně rozdělený obraz kazil dojem z působivých projekcí a zároveň nedovoloval, alespoň u mě to tak platilo, soustředit se výhradně na živé muzikanty. Ty barevné pohybující se pruhy zkrátka rušily. Kdyby to byla ale jediná potíž, bylo by to fajn, jenže nahoře si někdo řekl, že po parném dni je potřeba Prahu trochu spláchnout a přišel vodní masakr.


S nástupem METALLIKY začalo pršet a píseň od písně se intenzita deště stupňovala. Skoro se zdálo, že čím víc do toho muzikanti hrábnou, tím je déšť prudší. Vůbec nejbrutálnější útok přišel ve druhé polovině Welcome Home, ovšem ani potom to nebyla žádná selanka. Hlavně to bylo velmi vytrvalé. Klobouk dolů před námi, kdo jsme to celé vydrželi a samozřejmě i před kapelou. Z muzikantů stékala voda, stejně jako z kytar nebo z Larsových činelů a přesto bylo znát, že si to METALLICA užívá /James: "Hrajeme v bazénu"/. Jedinými ztrátami způsobenými deštěm tak byla absence pyrotechniky a odporoučivší se jedna boční obrazovka, jinak koncert vůbec neutrpěl. Spolehlivé hitovky prostě dokáží divy, takže si dav prozpěvuje refrény z The Unforgiven, Sad But True nebo For Whom The Bell Tolls, případně si neprozpěvuje nejlepší instrumentálku všech dob Orion, ale pořád jede. Ani avízovaná novinka Lords of Summer nadšení nezbrzdí, čemuž se nelze divit, protože je to opravdu výživný song, kterým kapela ukazuje, že zase ctí své kořeny. Prověřené skladby ale přece jenom fungují nejlépe, takže je libo Justice, Fade To Black nebo Creeping Death? Vrchol z mého pohledu přišel s One. Jednak je to jedna z nejlepších písní metalové historie a jednak se mimořádně povedlo její ztvárnění. Zůstaly lasery, které mnozí před dvěma lety kritizovali, přidala se nádherná projekce táhnoucích se vojáků, kteří se v poslední třetině skladby mění v pochodující kostlivce. Famózní! A když došlo na nezbytnou Nothing Else Matters, i vrchní nebeský zalívač usoudil, že toho už bylo dost a utáhl kohoutek, což nám v tu chvíli bylo platné jako vegetariánovi párek.

Pche, že prý koncert v Antarktidě. No a co? V Praze hrála METALLICA pod vodou! Kdo na Výstavišti byl a vydržel, má opravdu nezapomenutelný zážitek. Takhle totiž vypadá láska k muzice, stát a čumět v příjemném počasí dokáže každý, ale užít si více než dvouhodinovou show v dešťové palbě, k tomu je zapotřebí něco víc, než jen obyčejný zájem o to, vidět hvězdy. A co je nějaká přeháňka proti tomu, co tou dobou páchali v Brazílii němečtí nájezdníci?

text a foto: EdwardTheIron
fotogalerii Radka Šicha najdete zde

Nový Spark
venku od 31. srpna
Kalendář akcí
29.09. Arkona
30.09. Alcest, Vampillia
02.10. The Rasmus
02.10. Walking Papers
03.10. The Rasmus
04.10. Hetroertzen, Sektarism, Lux Caelis
06.10. Schirenc Plays Pungent Stench
06.10. Titanic, SSOGE, Lunatic Gods, Dogma Art, Universe B
07.10. Sinsaenum
07.10. Per Gessle's Roxette
A co FAKKER!?