BLACK SABBATH si pro celý metalový svět připravili rozlučku ve velkém stylu, kdy se místo samostatného koncertu rozhodli udělat pompézní událost ve stylu Ozzfestu na steroidech. Z centra dění se hlásí náš zahraniční korespondent Ruben Kovalsky.
Rozlučka to ovšem nebude pouze s BLACK SABBATH, kteří se pro tuto událost poprvé po 20 letech ukáží v původní a také nejslavnější sestavě, loučit se bude zároveň také jejich frontman Princ temnoty Ozzy Osbourne, který si po svém vyhození z kapely dokázal vybudovat neméně slavnou sólovou kariéru.
Tato monstrózní událost je oficiálně zaštítěna městem Birmingham, které vzalo příležitost za pačesy a po celém městě vzniklo mnoho kulturních akcí oslavující domovskou legendu. Rozhodli jsme se, proto s mým tátou přijet o několik dní před samotným koncertem dekády, abychom mohli nasát lokální atmosféru a všechno si to pořádně projít. Samotný koncert se koná na fotbalovém stadionu klubu Aston Vila z roku 1897, který se nachází zhruba 10 minut pěšky od místa, kde „John“ Osbourne vyrostl. Klub také nechal udělat speciální dresy oslavující společnou vazbu na město, které jsou po limitovaný čas k dispozici na prodej v oficiálním obchodu týmu.
Další zásadní místo bylo městské muzeum, kde na několik měsíců otevřeli výstavu „Working Class Hero“ popisující začátky kapely a jejich cestu z poválečných dětí dělnické třídy na multimilionářské světové rockové hvězdy nejvyšší kategorie. Musím říct, že není chvíle, kdy bych kdekoliv v centru města neviděl obří davy lidí všech věkových skupin oděné do černých stejnokrojů s legendárním logem.
Na vyjmenování všeho, co se tu děje před koncertem tu není prostor, nicméně jedna věc, co stojí ještě za zmínku je lavička a most BLACK SABBATH, kde jsou vyobrazeni všichni členové a která se stala fotografickým místem číslo jedna také díky tomu, že všechny kapely, co mají v sobotu vystoupit od Metallica přes Pantera po Anthrax bydlí poblíž a udělali si tam fotky pro sociální sítě. Bez rozdílu mezitím, jestli jsi Honza z Bruntálu anebo James Hetfield z Kalifornie, všichni jsme tady na stejné úrovni, a to jako fanoušci našich hrdinů. Jde vidět, že jsme tady všichni za jediným cílem – uctít, uklonit se, poděkovat a rozloučit se s kapelou, bez které by současná hudební scéna vypadala naprosto jinak. Potkali jsme se tady s lidmi z celého světa a bez ohledu na věk, kteří mají společnou lásku k tvrdé hudbě. Je skvělé vidět, kolik tu je rodin s náctiletými dětmi, které si tuto vzpomínku ponesou na celý život.
My si teď jdeme na chvíli odpočinout a od večera nás čeká celonoční stání před stadionem, abychom tu samotnou událost viděli z první řady. Více ohledně koncertu se dozvíte v druhé části reportu.
Z Birmingham, Velká Británie Ruben Theodor Kovalsky
