Do metalového podhoubí v tyto dny vplouvá nové jméno, které víří diskuzi. „Czarty Polskie“ je debutovým albem projektu CZART, jehož tvůrci přiznávají, že se na jeho vzniku podílela generativní umělá inteligence. Zatímco hudební stránka může při poslechu celého alba budit rozpaky, po té vizuální se autorům podařilo dosáhnout působivých výsledků.
„Kapela spojuje tvrdou hudbu s experimentálním vizuálním vyprávěním a vytváří tak výraznou uměleckou identitu,“ uvádí o sobě sestava původem ze severovýchodního Polska. Umělá inteligence je dle ní – podobně jako elektřina v minulých staletích – nástrojem inovací, ale také zdrojem kontroverzí.
Její syntetická a „nepřirozená“ povaha prý dokonale ladí se symbolickým obrazem ďábla, přicházejícího zvenku do našeho přirozeného světa. Odtud název projektu: CZART – Čert. „Zapojením umělé inteligence do hudební kompozice a videodesignu dosahuje projekt surrealistické, snové atmosféry, která podněcuje představivost a zvyšuje pocit tajemna,“ stojí dále v profilu kapely na Spotify.
Projekt založil jistý Michał Chrościelewski, aktivní v polském metalovém undergroundu už od devadesátých let, který ke své roli kytaristy uvádí také „manipulaci se zvukem“ a „tvorbu videí“. Vedle jeho manželky Moniky coby doprovodné vokalistky a bubeníka Pawła Smarkusze je součástí CZART taky „AI entita“ jmenovaná jako Czartificial zajišťující „vokály z neexistence“.
Jako album se „Czarty Polskie“ jeví jako experiment vycházející z death metalu a jeho corových mutací, ve výsledku však seskládaný z rozmanitých metalových subžánrů, do nichž pronikají další často nesourodé motivy, které s metalem nemají mnoho společného. Jestli však hudba působí rozpačitě, po vizuální stránce se CZART podařilo AI vytěžit působivě a od jejich okultních klipových koláží se jen těžko odtrhávají oči…
Album je dostupné nejen na streamovacích platformách, na svém sublabelu code666 ho vydalo taky italské vydavatelství Aural Music. „Jsem stará škola, odkojená osmdesátkami a devadesátkami, a jako spousta dalších lidí mé generace jsem AI nijak nefandil. Zvlášť ne v umění. Pak jsem ale objevil CZART a musel jsem svůj názor přehodnotit. Byl jsem k AI předpojatý,“ uvedl vydavatel.
„Vzpomněl jsem si, jak lidé kdysi nenáviděli přechod z analogového na digitální nahrávání nebo z ručně kresleného umění na Photoshop. Totéž se stalo s internetem, bicími automaty, sociálními médii, YouTube, Spotify... Každá změna byla ,koncem hudby‘. A přesto jsme tady – všechny tyto věci jsou nyní součástí našeho běžného světa. Uvědomil jsem si tedy, že je čas zpochybnit své vlastní předsudky, a rozhodl jsem se vydat CZART. Protože si prostě zaslouží být slyšeni a viděni.“
