V rámci jednotlivých slotů se postupně představí zástupci akademického sdružení Czech Metal Studies, kteří představí předměty svého zkoumání, ale také sebe jako členy subkultury, ačkoli se zatím ne zcela typickou rolí v rámci této komunity. Součástí každého slotu bude PowerPoint prezentace a 10 min diskuse.
Za CMS vystoupí: Mgr. Matouš Mokrý Mgr. Jana Nenadalová, PhD. Mgr. Jiří Lukl, PhD. Mgr. Gabriela Stašová
Metal Studies ve světě a v Česku
V úvodním slotu bude představen fenomén metal studies, který se v Česku objevil až s mírným zpožděním oproti boomu, který dekádu zpět způsobil ve světě, o to více občas víří emocemi v rámci akademie i laické veřejnosti. Metal studies čili akademické zkoumání metalové hudby a subkultury má v podstatě za subjekt svého zájmu hudební žánr a komunitu, která se může na první pohled zdát kontroverzní, avšak stala se součástí moderní kulturní historie. Právě proto si zaslouží stejnou pozornost, jako jiné hudební žánry a období, kterým se – na rozdíl od metalu – věnuje řada akademiků s velkým respektem.
Okultismus a metal: Kde končí estetika a začíná náboženství? Matouš Mokrý (výzkumný pracovník a doktorand, Ústav religionistiky FF MU, Katedra filosofie a religionistiky FF UPce)
Jména démonů, okultní sigila, obrácené kříže, odkazy na magické rituály i starověké mytologie, s tím vším a ještě více se běžně potkáváme během našeho každodenního metalového života. Z jakých důvodů je metal prodchnutý těmito okultními motivy a tématy? Může metal přerůst do okultní ideologie a praxe? A co s metalovou scénou dělají sami okultisté-nemetalisté? Na tyto všechny otázky se pokusím dát odpovědi ve svém příspěvku. Odpověďmi na tyto otázky si zároveň ukážeme, jak studium metalu odhaluje širší transformace náboženství současného euro-amerického světa.
Extrémní rituály, duchovní zkušenosti a temná alternativní spiritualita v metalu Jana Nenadalová (vědecká pracovnice, Ústav religionistiky FF MU, LEVYNA)
Rituály pracující s krví, hnusem, bolestí a vlastními nebo zvířecími těly jsou součástí extrémní metalové scény přinejmenším od druhé vlny black metalu. I když se sebepoškozováním, krví nebo kozími hlavami na pódiu se fanoušci mohou setkat už po několik desetiletí, novější (post)metalové kapely jako Amenra rozšířily repertoár extrémních rituálů tím, že do svých koncertů zakomponovaly tetování nebo věšení se na háky přímo na pódiu. Mají tyto rituály i nějaké duchovní pozadí, které umělce posouvá dál k novým formám hudební a tělesné transgrese? Může spojení hudby a bolesti navodit duchovní zkušenosti? A přispívá společné utrpení k růstu důvěry a spolupráce mezi lidmi stejného „kmene“?
Metal a jazykověda: Čím může lingvista přispět k porozumění metalové hudby a subkultury? Jiří Lukl (akademický pracovník, FF OSU)
Proč se Gorgoroth jmenuje „Gorgoroth“? Jakými prostředky Behemoth vyjadřuje své ideologické postoje? Jaká sdělení jsou skryta v logách skupin či v designu přebalů metalových alb? Na všechny tyto otázky mohou podat odpovědi různorodé lingvistické přístupy a metody analýzy. Cílem tohoto příspěvku bude v krátkosti představit některé ze způsobů, kterými jazykověda může obohatit naše porozumění metalové hudby a subkultury. Řeč bude o onomastice (nauce o jménech, jejich původu a pragmatických významech), multimodální analýze, tedy zkoumání sdělení, které je ve své celistvosti komunikováno prostřednictvím několika kanálů (slovo, zvuk, obraz), či kritické diskurzivní analýze, která se zaměřuje na jazyk ve vztahu ke společnosti, a která pomáhá identifikovat jazykové prostředky, kterými jsou vyjadřovány mnohé ideové postoje (např. rebelie vůči establishmentu, ať už politickému nebo náboženskému).
Ženy v černém po stopadesáté: Proč jsme stále nepřijali ženskou identitu v metalu jako věrohodnou? Gabriela Stašová (novinářka a doktorandka, Ústav hudební vědy FF MU, Spark Rock Magazine)
V době, kdy začala vznikat disertační práce o ženské identitě v metalu, v Česku se příliš nemluvilo o tom, že by byly ženy plnohodnotnou součástí už tak dost navenek nepřístupné subkultury. Je i není tak tomu dodnes, protože povědomí o ženské identitě v metalu je často zkreslováno názory dehonestujícími nebo naopak přehnaně feministickými. Kde však nalézt zdravou míru ženství v komunitě, která má předsudečné machistické fluidum? V tomto příspěvku vás retrospektivně provedu pětiletým zkoumáním ženství v metalové hudbě a subkultuře, které má za cíl jediné – popsat femininní část metalové kultury v kontextu její současné roztříštěnosti a pestrosti ze sociologického hlediska v kombinaci s kvalitativními postupy ve výzkumu v kultuře a umění.
Historie co má koule - prohlídka okolí Slezskoostravského hradu Nech se zlákat na prohlídku v rámci festivalu a poznej příběhy které ti zůstanou v paměti!
Jak pár havířů založilo fotbalový klub. Kterak si šlechtici otevřeli školu hned vedle nevěstince a tím ohrožovali mravnost dětí. Jak se 84letý hrabě Wilczek rozhodl sfárat do dolu a kolik lidí ho přitom sledovalo, aby nedošlo k újmě. Nebo jak se místní kostel odmítl propadnout do země. A co třeba corrida kousek od hradu? Nebo milostné dopisy plné žárlivosti, které psal Hans I. Wilczek – dobrodruh a polárník své milence? Přijďte poznat okolí hradu a pobavit se příhodami z naší minulosti.
