Nový Spark
venku od 2. října
QUEEN + Adam Lambert - 17. 2. 2015, Praha, O2 Arena

QUEEN + Adam Lambert - 17. 2. 2015, Praha, O2 Arena

Ve vyprodané pražské O2 aréně po celých sedmi letech zažila velkolepý návrat britská legenda QUEEN. A na rozdíl od roku 2008 dorazila i se svým novým doprovodem a společníkem – třiatřicetiletým americkým zpěvákem Adamem Lambertem, který tak na výjimečný hudební zážitek přilákal i teenagery.

V O2 aréně byla již od počátku velmi příjemná atmosféra. Všichni – ať už věrní fanoušci QUEEN zastupující starší generaci, tak i mladší ročníky - byli plni očekávání a zvědavosti. Plánovaný začátek byl stanoven na 20 hodin. Jak to ovšem bývá u všech koncertů, i na QUEEN jsme si museli chvíli počkat. Žádné velké manýry však nenastaly, krátce po uplynutí akademické čtvrthodinky se živoucí legendy a jejich mladý chráněnec objevili na pódiu. Svůj bohatý playlist nabitý největšími hity, na které se každý jistě velmi těšil, započali songem ‘‘One Vision‘‘, který se jako správný svěží start nesl ve velkém stylu. Adam již na začátku ukázal, že rozsah má opravdu vynikající, techniku, rytmus i zábavné a okázalé taneční kreace, kterými svůj výstup doprovázel, ovládá bravurně. Zvuk byl zprvu mírně nevyvážený, takže většina návštěvníků se zaměřila spíše na novou tvář v sestavě, ale vina v tomto případě nemůže být přisuzována muzikantům, kteří se v průběhu celého večera snažili udělat pro všechny poutavou show. A dařilo se jim to skutečně víc než dobře. Dále následovaly ‘‘Stone Cold‘‘,‘‘Another One Bites The Dust‘‘,‘‘Fat Bottomed Girls‘‘,‘‘Lap Of The Gods‘‘,‘‘Seven Seas Of Rhye‘‘ a také ‘‘Killer Queen‘‘, při které se Lambert přesunul na připravený gauč a svými hereckými dovednostmi a grimasami bavil publikum.

Nutno podotknout, že Adam se opravdu snažil. Nelze mu upřít muzikální, ale ani herecký a showmanský talent, kterým by každý správný frontman měl oplývat. Cit pro rytmus a přesnost se s ním táhly po celý koncert. A co je opravdu velmi sympatické a správné – nesnažil se napodobovat Freddieho Mercuryho. Po technické stránce se od původního zvuku příliš neodchyloval, ale chtěl zanechat i svou vlastní stopu. QUEEN po smrti ikonického Freddieho v roce 1991 nehledali náhradu, kterou by za něho dosadili a jejich cílem to není ani nyní. Hudbu ale milují a přiznejme si to – každý chce slyšet osvědčené hity, které má rád. Část příznivců změny u QUEEN nepřijala a obviňuje zbytek kapely, že udržuje jméno britské sestavy zejména kvůli penězům, turné provází velký zájem a převažují příznivé ohlasy. Jak sami QUEEN tvrdí, Adam Lambert jim zkrátka zkřížil cesty a protože se jim zamlouval po všech stránkách tak došlo ke spojení QUEEN a Adam Lambert. A vskutku udělali dobře, protože působili velmi harmonicky, příjemně a Adamova sympatická vlastní osobitost, která se Freddiemu chtě nechtě nenuceně podobá (stejně jako fakt, že sám se přiznal ke své homosexuální orientaci), do všeho hezky zapadla a Mercurymu vzdali opravdu patřičný hold, za který by byl jistě rád. Bylo i na co se koukat – Adam během koncertu vystřídal také několik zářivých a poněkud extravagantních rockových outfitů, které vše ještě podtrhly. Kdo na koncert ale přišel s jakýmikoli očekáváními, radost asi neměl. Každý sice ví a uvědomuje si, že zesnulý symbol QUEEN je nenahraditelný, ale někteří skalní fanoušci a nespokojení kritici dychtící po možnosti urážky si srovnání s érou Mercuryho stejně neodpustí. Jenže tady se ho nikdo nahrazovat nesnažil. Lambert byl sám sebou, pouze na Freddieho jako jeho kolegové z QUEEN i většina fanoušků během koncertu několikrát otevřeně zavzpomínal a sem tam jej i připomněl nějakou typickou pózou. Vlastně celé vystoupení se neslo v symbolickém duchu oslavování života a tvorby legendárního Mercuryho, bez kterého to snad ani nejde. Po svižných hitovkách ‘‘Break Free‘‘ a ‘‘Somebody To Love‘‘, které ještě odzpíval Lambert a doplnil je svými komický prvky, však přišla na řadu dojemná část koncertu, jež se nesla čistě pod taktovkou původních zakládajících členů QUEEN. Jako první se slova ujal Brian May, který s roztomilostí sobě vlastní a neskrývanými emocemi pouze s akustickou kytarou, archivními záběry Freddieho na projekční ploše a občasným zapojením publika zahrál ‘‘Love Of My Life‘‘. Ukápla nejedna slza, takže symboličtější a magičtější to snad ani být nemohlo. Poté přišel na řadu Roger Taylor, který vystoupil zpoza své bicí soupravy a chopil se zpěvu písně ‘‘These Are The Days Of Our Lives‘‘ a pak i ‘‘Break Free‘‘, což asi ani vzhledem k jeho autorství tohoto slavného songu nikdo nečekal. Pokračoval ještě písní ‘‘Under Pressure‘‘. V bubnování ho na chvíli zastoupil jeho třiadvacetiletý syn Rufus Tiger. Nepodal sice kdovíjaké pěvecké výkony, ale svého úkolu se zhostil s uznáním.


Aby si May i Taylor na chvíli odpočinuli a zároveň se mohli blýsknout i ostatní muzikanti, přišlo na řadu rytmické basové sólo baskytaristy Neila Fairclougha, který se ke QUEEN při letošním turné připojil. Nechyběl ani milý bubenický duel syna a otce, při kterém oba předvedli své výtečně hráčské dovednosti. Pak se na pódiu po delší odmlce znovu objevil a zpíval Adam Lambert, a to konkrétně ‘‘Save Me‘‘. Pak následovalo populární ‘Who Wants To Live Forever‘‘, které ve vzpomínkovém a prožívaném pojetí Adama Lamberta vyznělo co se týče Mercuryho po všech stránkách více než symbolicky. Při Bohemian Rhapsody došlo i na zakomponování původní části skladby ve formě playbacku, takže si tak ‘‘zazpíval‘‘ i Freddie.

Kytarový mág Brian May častokrát ať už cíleně, nebo náhodně, připomněl svou profesorskou stránku. Na začátku koncertu měl Adama pod svým zodpovědným učitelským dohledem, ze kterého ale v momentě, kdy nejdříve trochu zdrženlivý zpěvák po seznámení s publikem uvolnil a zdivočel, upustil. Svému vztahu k vesmíru, astrofyzice a profesorství ale dal prostor i při povídání s fanoušky a také strhujícím kytarovém sólu, kdy si se svým šestistrunným nástrojem opravdu pohrál. Pak diváky čekaly ‚‘‘Tie Your Mother Down‘‘,‘‘I Want It All‘‘,‘‘Radio Gaga‘‘,‘‘Crazy Little Thing Called Love‘‘,‘‘Bo Rhap‘‘ a jako přídavky nechyběly ani ‘‘We Will Rock You‘‘ a We Are The Champions‘‘.


QUEEN v Praze dokázali, že se nepokouší o nesmyslnou náhradu nenahraditelné součásti jejich party – Freddieho Mercuryho. Naopak ale s mimořádnou ctí a uznáním navždy svému zesnulému Farrokhovi Bulsarovi vzdali hold a nabídli překrásnou vzpomínkovou podívanou a hity i emocemi nabitou show, po jejímž skončení odcházel z O2 areny dav fanoušků všech věkových skupin oprávněně spokojený. I po všech těch letech a přes všechny výtky, které jsou často neoprávněné, se totiž QUEENům na koncertech daří i nadále udržovat pocit, že jste byli součástí něčeho výjimečného a nezapomenutelného.

text: Monika Bílková
Kompletní fotogalerii Radka Šicha naleznete zde

Nový Spark
venku od 2. října
Kalendář akcí
18.10. Billybio, All Hail The Yeti
19.10. Primal Fear, Riot V
19.10. Axel Rudi Pell
19.10. Three Days Grace, Bad Wolves
20.10. Tankard, Catastrofy, Fusion Bomb, Warfect
20.10. Axel Rudi Pell
20.10. The Amity Affliction, The Plot In You, Endless Nights, Dream State
21.10. Tankard, Catastrofy, Fusion Bomb, Warfect
21.10. Kataklysm, Hypocrisy, The Spirit
21.10. Killing Joke, Turbowolf
A co FAKKER!?