Nový Spark
venku od 31. srpna
TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA - 24.1.2014, Praha, Kongresové centrum

TRANS-SIBERIAN ORCHESTRA - 24.1.2014, Praha, Kongresové centrum

V kongresovém centru na Vyšehradě se možná nekonají bombastické rockové show, ale výběr pro Trans-siberian Orchestra byl výborný. Sál by zaplněný skoro celý. Neuměl jsem si představit, že by se tolik lidiček z Česka i Slovenska sjelo, ale bylo slyšet i další národnosti, přece jen si fandové nejen TSO, ale i klasických Savatage skladeb tuhle příležitost nemohli nechat ujít.

Když jsem dosedl do sedačky, ze které se pódium zdálo poněkud daleko, objevily se tři postavičky. Kytarista Chris Caffery, šéf agentury Ticketstream a zástupkyně Nadace Vize 97, která chtěla TSO poděkovat za podporu. Skupina má totiž moc hezký zvyk – z každého koncertu v každé zemi přispěje částí zisku na místní charitu. Takhle, jak zaznělo při překladu Cafferyho řeči, už dokázali vybrat desítky milióny dolarů na celém světě. Velmi záslužná činnost!

Koncert zahájilo pro mne záhadné, ale explozivní intro a hned po něm úžasné překvapení. Pecka „This is the Time“ z alba „Dead Winter Dead“ od Savatage. Neskutečné! Perfektní song, který ve mne rozvířil vzpomínky na jediný a jedinečný koncert Savatage v Belmondu v devadesátém osmém. Ač tady už bez bývalého zpěváka Zacka Stevense, TSO skvěle, procítěně a zároveň energicky uvedli svůj dlouhý set, který jsem odhadoval na dvě a půl hodiny. A bylo to přesně tak, možná i o chlup víc.

Zvuk byl nádherně vyvážený, a kdyby nebyl trochu stažen (což však může být diskutabilní tvrzení, když jsem seděl vzadu), mohlo by být vše dokonalé. A další Savatage! Titulní skladu z alba „Handful of Rain“ z roku 1994 vystříhla v Praze jedna černovlasá dračice, která svými vokálními polohami zcela přetvořila ducha skladby. Nemohl jsem to zprvu nějak vstřebat. Prostě klasika se Zakem Stevensem se těžko někdy překoná. Rozpačitý dojem – ale možná že to byla ta nepřipravenost na bluesové pasáže  - však překonaly pyrotechnické efekty a vůbec celková vizuální stránka.

To jsem se ještě u žádné kapely nezažil. Nejenom blikání, ale co píseň, tak barevné rozlišení, aby to ladilo k duchu skladby. V následující písni, kterou uvedl sympatický mouřenín ve fraku jemnou básnickou větou, zahromovaly oranžové ohně a vše zrudlo. Song „Mefistofeles“ velice expresivně zapěl další zpěvák. Bylo vidět, že efektivní pódiové zpracování je skupině tolik blízké.

Pozitivní energie sálala z každé písně, ať už rocková vypalovačka „Sparks“ z monumentálního dvojalba „Night Castle“ anebo epické songy „The Wake of Magellan“ a „The Hourglass“ z pro mne nejoblíbenějšího alba Savatage z roku 1997.. Na svoji legendární matrici TSO vzpomínali dnešní večer ještě několikrát. Jak by ne, v sestavě TSO jsou stále kytaristé Al Pitrelli a Chris Caffery, baskytarista Johnny Lee Middleton a bubeník Jeff Plate.

Dostávali mne, protože to, co předváděli dohromady se smyčcovou sekcí, jejíž zvuk byl tak akorát nastaven, aby doplňoval celou rockovou scénu, bylo prostě ohromující. Rockové riffy se snoubily velice vkusně se smyčcovými výlety do vážné hudby. Vše kořenilo piáno, které obsluhoval ukrajinský virtuoz Valerij Kuprij. Jeho sólový úvod před energickou instrumentálkou „Voyage“, kde exceluje Al, byl svébytným zpracováním klasických tónů, které musely nakopnout každého v sále. Samozřejmě sklidil mohutný aplaus!

Zpěvák Jeff Scott Soto se střídal s dalšími zpěváky v nejsilnějších písních Transsibiřského orchestru, ale největší prostor dostal v pro mne klenotu „Epiphany“. Ač lehce koncertně pokrácená, je to píseň, která Vám utkví v paměti. Sotovo „This is Your Life“, které v závěru opakoval nejdříve drsným a později i něžným hlasem, mne skoro rozplakalo. Tak procítěná a monumentální skladba, s ženskými sbory, které TSO dokázala umně vytvořit i pro toto vystoupení, mne opravdu dostala.

TSO předváděli parádní show. Jednou přešlo světlo do mlhy, pak se blýskalo nad námi, vybuchující ohně v tvrdých pasážích. V polovině vystoupení došlo k představení části kapely. Bylo půl desáté a TSO pokračovali dalšími peckami, procítěnou baladou Savatage „All That I Bleed“, dokonale zvukově monolitickou úvodní skladu z alba „Beethoven´s Last Night“ a titulní skladbou z legendárního „Gutter Ballet“ opět od Savatage. Všechny pak přibilo do sedaček silné zpracování Carminy Burany. Na albu „Night Castle“ zní trochu zvláštně, ale naživo s mohutnou vokalickou ženskou sekcí zní vskutku jedinečně!

Duchovní otec TSO Paul O´Neill opravdu mluvil pravdu v rozhovoru v listopadovém Sparku, když říkal, že kapela zahraje nejčistší prog. Bylo by určitě super vidět vystoupení tématicky zaměřené na Vánoce, mix alb konceptu „Christmas Eve“ se však nekonal. Stejně tak by stálo za to vidět naživo celé album „Beethoven….“, ale buďme jen rádi, že kapela zavítala do Prahy po 16 letech (!) od zmiňovaného koncertu Savatage, udělala originální průřez celou svou kariérou a bohatě zavzpomínala na legendární Savatage, kteří už asi v původní či nejslavnější sestavě asi už nepovstanou.

Jejich duch ale v sále byl. Posledních patnáct minut už všichni stáli, řvali nadšením a tleskali, co to šlo. „Mozarts and Madness“, „Christmas Eve/Sarajevo“! Byl to skvělý zážitek! Když jsem si jako dárek k narozeninám ještě pořídil výběrové album „Winter Tales“, které kapela vydala loni na podzim a které bylo v zákulisí k dostání s bonusovým DVD „Ghosts of Christmas Eve“, spokojenost duše neznala mezí. Odcházel jsem nabit pozitivní energií a o to jde především. Jít z koncertu se šťastným pocitem je přece to nekrásnější, co si může fanda skvělé rockové hudby přát.

Text a video: freida
Foto: Radek Šich (kompletní fotogalerii naleznete zde )

Nový Spark
venku od 31. srpna
Kalendář akcí
29.09. Arkona
30.09. Alcest, Vampillia
02.10. The Rasmus
02.10. Walking Papers
03.10. The Rasmus
04.10. Hetroertzen, Sektarism, Lux Caelis
06.10. Schirenc Plays Pungent Stench
06.10. Titanic, SSOGE, Lunatic Gods, Dogma Art, Universe B
07.10. Sinsaenum
07.10. Per Gessle's Roxette
A co FAKKER!?