Nový Spark
venku od 31. října
WITHIN TEMPTATION - 11.3.2014, Praha, Hala Incheba

WITHIN TEMPTATION - 11.3.2014, Praha, Hala Incheba

Naše čtenářka Kristla Wernerová nám zaslala report z koncertu WITHIN TEMPTATION. Byl prý dokonalý... My samozřejmě za příspěvek děkujeme!

Úterní koncertní požitek byl celkově dokonalý, po dlouhém čekání a rádoby akční show české scény FREE FALL. Sharon zpívala čistě a krásně, tak jak to umí, jen byla hlasově trošku unavená, což bylo poznat, když mluvila. Do setlistu byly zahrnuty nejvíce písničky z „Hydra“, ale nechyběli ani zástupci z „The Unforgiving“ nebo „The Heart of Everything“. Publikum i Sharon si byli jistější u starších písniček, kdy například nezapomněla ani svůj tradiční taneček při Mother Earth.

Jediné, co mě zklamalo a mrzelo, byla PASIVITA HLEDÍCÍCH A POSLOUCHAJÍCÍCH, kdy zvednutých a tleskajících rukou bylo pomálu, jen občasně skupinky nebo jednotlivci. Nějaké větší emoce při písničkách nebyly valně přítomny, určitá většina stála jako Y, takže jsem z toho měla pocit, že musí chudinka Sharon všechny k nějaké aktivitě nutit a bude odcházet s pocitem, že nadšených tam byla ani necelá polovina. Někteří se tam dokonce tvářili znuděně, navíc byli blíže podiu a sem tam bránili ve výhledu a jen zabírali místa. Uklidňující byl aspoň ohlas publika ke konci každého songu, jinak účast poměrně slušná.

Rozjelo se to malinko až při songu „In the Middle of the Night“, kdy museli diváci spolupracovat a vyvinout ze sebe tóny věstící tuto píseň. Tato situace však bohužel netrvala déle. Jistě, že ti vzadu asi neměli ani motivaci k tomu, aby skákali a metalově házeli rukama, ale přece jen, pro příště...

Sama bych nechtěla polochcíplé návštěvníky na svém koncertě, když už tam jsem, tak aspoň trochu toho nadšení a života. Sharon tu a tam ujela v melodii a ladné kytary začaly fráze na jiném tónu než ona skončila, občas si spletla i slova, ale co by jí člověk neprominul. Zpívat dvě hodiny! Já sama mám hlasivky v háji po hodině a jsem unavená … Sharon ale úspěšně zabojovala a ještě byla plná energie. Cover verze (Lanina „Summertime Sadness“) v Sharoniném podání bylo bezva, repertoár se mi zdál v pořádku, akorát bych zvolila proložení baladkou třeba jako „Memories“ nebo „Forgiven“, čistě jako relax. Oceňuji, že neměli akustickou pasáž.

Organizátoři v Inchebě zřejmě po všech zkušenostech pořád nevědí, co je to klimatizace (ještě že jsem měla vějíř), k tomu můžeme přičíst hromadné klasické mačkání. Nikde nebyl ani pořádný prostor pro aktivní ručky, takže se omlouvám všem, které jsem kolem sebe občas zmlátila. Přece jen si také mohla do Prahy odskočit Tarja nebo aspoň někdo živě na písničky jako „And We Run“ apod. Také úterý asi nebyl nejvlídnější den, možná by bylo ještě víc lidí, což by mohlo mít za důsledek konečné řešení: větší halu.

Toť můj pohled jakožto nadšence, který byl až někde uprostřed davu, a divačky, která pozorovala okolí.

text: Kristla Wernerová

Fotogalerii Lukáše Brychty najdete zde


Pozn.: Příspěvky z rubriky Čtenář redaktorem, nejsou redakčně upravovány.

Nový Spark
venku od 31. října
Kalendář akcí
15.11. Grand Slam 2018
15.11. Coreleoni
15.11. Katapult
16.11. Sting
16.11. Škwor
17.11. Zeal & Ardor
17.11. Aborted, Cryptopsy, Benighted, Cytotoxin
18.11. Axxis, Dornenkönig
18.11. Bonfire and Friends
18.11. Aborted, Cryptopsy, Benighted, Cytotoxin
A co FAKKER!?