Nový Spark
venku od 1. března

WITHIN TEMPTATION - 11.3.2014, Praha, Hala Incheba

Naše čtenářka Lucie Soukupová nám dodatečně poslala nadšený report z koncertu WITHIN TEMPTATION. Děkujeme!

Přestože mé myšlenky již směřovaly k večernímu koncertu, ráno jsem si musela ještě splnit školní povinnosti. A znáte to – vždy když očekáváte velkou událost, přihodí se ošklivá, nepěkná věc. Před budovou školy jsem uklouzla. Těžko někomu vysvětlovat, že ty dlaždicky kloužou i suché... Do Prahy jsem tedy odjížděla se sedřeným a nateklým kolenem, ale natěšená a plna očekávání.

K areálu výstaviště jsem dorazila kolem třetí hodiny a před sportovní halou jsem se zařadila za hlouček asi 20 nejvytrvalejších fanoušků. Čas se poměrně vlekl a frekvence kontroly hodinek se zvyšovala. V šest hodin jsme se dočkali vpuštění do haly. Svižně jsem si dokulhala pro místo ve druhé řadě. A nastalo další nekonečné čekání. Zhruba po hodině a půl reálného času (a půl dne mého imaginárního) se nám představila česká partička Free Fall. Neznala jsem je, ale jejich repertoár mi nepřišel nejhorší. Pánové do toho slušně řezali a mezi nimi občas poskakoval vtipný vrabčák v červených šatičkách. Dle mého názoru ale doplatili na velmi špatné nazvučení. Zpěvákům nebylo rozumnět a občas nebylo poznat ani jakým jazykem vlastně zpívají. Z úlevných pohledů publika, po dohrání jejich setlistu, pak bylo znát, že většina přítomných v sále byla ráda, že už jsou pryč. "Překvapivě" následovala další pauza. Tu si diváci v předních řadách zkrátili stínohrou na plátně, jež zakrývalo podium. Lidská vynalézavost mě nepřestane udivovat. Taková hloupost a jak to člověka pobaví. Sálem se několikrát ozvalo marné skandované vytleskávání nervozním davem, který se po cca půl hodině konečně dočkal svých vytoužených hrdinů.

Na zem se sesulo plátno se znakem nového alba a natěšení přítomní mohli sledovat obří projekci letící hydry s následnými prvními tóny vynikající skladby Let Us Burn. Kapelu a především Sharon uvítal mohutný potlesk. Diváky v prvních řadách zase šlehající ohně. Vypadalo to, že v tento večer bude minimálně přední části haly pořádně horko. Následovaly pecky Paradise, Faster, Silver Moonlight a zklidňující Edge of the World.

Po krátkém filmu Mother Maiden zazněla skladba Shot in the Dark, po které si Sharon rozezpívala publikum pro svižnou In the Middle of the Night. Po dalším uragánu zvaném Dangerous přivanula And We Run ... "kontroverzní" píseň nového alba, podle mě ale skladba bořící mantinely mezi žánry – proč mlátit neustále dokola hlavou do zdi, když můžete otevřít dveře a podívat se co je za nimi. Další část koncertu završila Tell Me Why, byť na albu nepatří k mým nejoblíbenějším, tak živě mě zaujala o mnoho více. Po dalším krátkém sci-fi intru se koncert přehoupl do své druhé poloviny a na řadu přišly písně z alba The Silence Force – See Who I Am, Stand My Ground a k potěše mého srdce vytáhli Withini ze svého zpěvníku i Jillian. Po náladové The Cross přikvapila Covered By Roses stíhána klasickou Ice Queen.

A pomalu nadešel čas loučení. Přídavek započala emotivní Fire and Ice. Vzápětí ale halou zaburácelo What Have You Done. Původně jsem si myslela, že bez coveru Summertime Sadness bych se klidně obešla, ale koketní pojetí od Sharon je hoooooooodně dobrý (a být chlap, tak před Sharon okamžitě klečím s náručí plnou růží a žádám ji o ruku). Závěr bombastického vystoupení obstarala legendární Mother Earth.

Z koncertu mám skvělý dojem. Investice do podiové prezentace jsou určitě kroky správným směrem. Jednotlivým členům kapely to společně pěkně šlape. Sharon s přibývajícími léty vypadá čím dál tím lépe a neztrácí nic na své energii a pěveckých kvalitách. Jednoduše zraje jako výběr z hroznů. (To jestli jí někde ulítl nějaký tón, či si spletla text neřeším, hnidopich nejsem) I když si možná přece jen trochu rýpnu – nemohu si pomoci, ale Stefanovi mohutný plnovous prostě nesluší, vypadá jako Rumcajs. Zklamaná jsem z chabší odezvy publika. Pravda, stát vzadu a nic nevidět asi není důvod k jásání, ale více aktivity zúčastněných by příště neuškodilo. Já si ale koncert Within Temptation opravdu užila a budu se těšit na jejich další zastávku u nás. Ať si říká, kdo chce, co chce, komerce nekomerce, metal nebo pop – když miluješ, není co řešit!!!!!!!

text: Lucie Soukupová

Fotogalerii Lukáše Brychty najdete zde


Pozn.: Příspěvky z rubriky Čtenář redaktorem, nejsou redakčně upravovány.

Nový Spark
venku od 1. března
Kalendář akcí
01.05. MARDUK, ORIGIN, DOODSWENS
03.05. PROTHEUS, KOMUNÁL
04.05. PROTHEUS, KOMUNÁL
10.05. VENDED
11.05. RAMMSTEIN
12.05. WOLFHEART
12.05. RAMMSTEIN
15.05. 30 SECONDS TO MARS
16.05. CALIGULA'S HORSE
18.05. KING GIZZARD AND LIZARD WIZZARD
A co FAKKER!?
logo
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace