Nový Spark
venku od 2. dubna
Exkluzivní rozhovor: MAJESTICA a její vánoční koleda

Exkluzivní rozhovor: MAJESTICA a její vánoční koleda

Tichá noc, svatá noc? Letošní Vánoce stále mohou být pořádně hlasité. Tommy Johansson se totiž v covidové karanténě nudil, takže spáchal něco, na co pomýšlel už pěkně dlouho, a s MAJESTIKOU vydal vánoční desku. „A Christmas Carol“ vypráví tradiční příběh z pera Charlese Dickense úplně novou formou.

Tommy nechtěl pouze přehrávat existující koledy a vánoční písně v metalové formě, takže je pospojoval a vychrlil v devíti skladbách. Album je unikátní nejen konceptem, ale i vznikem, protože švédská parta na něj dostala jen pár týdnů.

„Čtyřiadvacet hodin denně jsem psal a psal a spal jen trochu. Když jsem nepsal, sledoval jsem vánoční filmy pro inspiraci,“ přibližuje Tommy v rozhovoru provoněném skořicí, hřebíčkem, jmelím a perníčky. Stala se z MAJESTIKY vánoční kapela? A bude teď Tommy Johansson považován za Mariu Carey metalového světa?

Text: Adam Musil

Vítej Tommy, jak se vede?

Běhám po bytě a hledám prášky, protože mě hrozivě bolí hlava, zrovna jsem se vrátil od zubaře. To nikdy není příjemné, dneska jsem navíc nedostal nic na bolest, protože šlo o maličkost. Ale co tě nezabije, to tě posílí. Ha, tady jsou! Za chvíli bude svět zas v pořádku.

Na někoho, kdo se vrátil od zubaře, zníš nabitý energií.

Vždycky může být hůř! Zubař tě zabolí v puse, hlavě i peněžence, ale mám domov, nejsem nemocný, moje první vánoční album je za rohem… Život je jednoduše super.

Co jsi požil, když jsi přišel s nápadem na vánoční desku MAJESTICA? Prášky na bolest hlavy?

Jestli chceš, dám ti číslo na našeho dealera. Ba ne, vánoční album jsem chtěl vydat posledních minimálně deset let, protože Vánoce jsou úžasné, nejlepší období roku, kdy jdeš domů, vidíš se s rodinou a přáteli, absolvuješ nudnou rutinu, kterou každoročně opakuješ – dáš si stejná jídla, zahraješ si stejné hry, sleduješ stejné pořady v televizi, vždy ve stejný čas otevíráš dárky. A v tom to je, v té jistotě. Atmosféra v celé zemi je jedinečná, i díky fantastické hudbě, kterou všude slyšíš.

Takže jaká je tvoje nejoblíbenější vánoční píseň?

Tichá noc, pochopitelně.

Trochu jsem čekal, že řekneš „All I Want for Christmas Is You“.

Dostals mě, to je moje nejoblíbenější moderní vánoční písnička! Famózní song, i proto jsme loni udělali drobný minutový cover na našem Instagramu.

Potřebuju si něco ujasnit. Chápu správně, že „A Christmas Carol“ je regulérní řadovka, nikoliv bonusové album?

Tak trochu obojí. Oficiálně je to druhá deska MAJESTIKY, ale speciální rozhodně je. Nejen proto, že je to vánoční album, ale i proto, že v momentě jeho oznámení bylo datum vydání jen dva měsíce daleko. Jedinečné je i provedením, fungovalo by na divadelních prknech jako muzikál, máme tu příběh, interagující postavy, má to nádech performance. Řekl bych, že místy je to hmatatelný burtonovský styl.


Zmiňuješ divadelní prkna; na ně se, předpokládám, nechystáte. Co ale vaše koncerty, dovedeš si představit, že hrajete třeba „Ghost of Christmas Present“ na letním festivalu?

Nejsem si jistý, jestli by to fungovalo… Ne, počkej, jasně že by to fungovalo! Zahráli bychom „A Ghost of Christmas Past“, nejchytlavější věc na desce, a lidi by si možná ani neuvědomili, že jde o vánoční píseň. Tedy pokud bychom ji představili jako nový song, a ne s tím, že chceme slavit Vánoce v srpnu.

Odehrát v létě celý set složený z tohoto alba? To by asi neprošlo.

Debut „Above the Sky“ fanoušci vřele přijali. Jiné kapely by na úspěchu prvotiny stavěly, vy jste se ale nespolehli na osvědčený recept a přišli jste s odvážným, a jestli mohu trochu hodnotit, tak taky trochu trhlým konceptem. Uvědomujeme si, že proměna je to docela drastická. Lidé to mohou vzít s humorem, nebo si s vážnou tváří říct, že se z MAJESTIKY stala vánoční metalová kapela. To by mi vlastně udělalo radost, protože bychom sice mohli koncertovat jen kolem Vánoc, ale znamenalo by to, že by si s námi lidé spojili nějakou konkrétní věc. Blíží se Vánoce a bum, je čas MAJESTIKY! To by bylo ohromné, jako fanoušek by ses vždycky mohl na něco těšit.

A ty bys byl Mariou Carey metalového světa.

Vždyť je sexy! Ale vážně, samozřejmě nebudeme odteď nahrávat jen vánoční věci, ale mít tohle specifikum nám neuškodí.

Metalové vánoční album není ničím novým, takových kompilací na scéně vznikl nespočet. Vy jste to ale vzali z gruntu a vánoční písně necoverujete, nýbrž z jejich melodií tvoříte úplně nové powermetalové songy. Tahle idea je taky stará deset let, nebo uzrála až s psaním této desky?

Kamarádi a rodina mě postrkují k vánoční desce od mých dvaceti let, kdy jsem si s vánočními melodiemi hrál. Od té doby každý rok přijdou Vánoce a dojde mi, že jsem na to zapomněl. Splácnu potom něco rychlého na sociální sítě a tím to hasne. Letos ale udeřil koronavirus, najednou nebylo co dělat. Začal jsem psát a melodie mi evokovaly Vánoce. Došlo mi, že letos je excelentní příležitost vánoční desku nahrát. Napsal jsem dvě skladby a přišel s nápadem, že půjde o adaptaci Dickensovy Vánoční koledy, která mě provází od školy, kdy jsem na besídce hrál Scrooge. Někdy v květnu a červnu jsem začal skoro bez přestání sledovat vánoční filmy, abych identifikoval, co z vánočních písní dělá vánoční písně, proč v ústředním motivu Sám doma hned poznáš, že se odehrává o svátcích. Tyhle poznatky jsem posléze použil na svoje písně, na šest týdnů odjel za rodinou na dovolenou a následně ty dvě skladby poslal vydavatelství.

Moment, v červnu jsi koukal na vánoční filmy, pak byl šest týdnů na dovolené a teprve pak jsi s dvěma písněmi přišel za vydavatelem? Za jak dlouho „A Christmas Carol“ vlastně vznikla?

Museli jsme stanovit nějaký rekord. Dvanáctého srpna byly hotové dva songy a já s nimi napochodoval do Nuclear Blast, kde mi řekli, jsou skvělé, ale jestli to chcete stihnout vydat tyhle Vánoce, tak do konce srpna musíme mít nahrané a vyprodukované celé album a hotový přebal. Nechtěli jsme čekat až do příštího roku, takže jsem čtyřiadvacet hodin denně psal a psal a spal jen trochu. Když jsem nepsal, zase jsem sledoval vánoční filmy pro inspiraci. Zemeckisovu Vánoční koledu s Jimem Carreym jsem letos viděl sedmkrát, dvakrát se sešitem v ruce, abych si dělal poznámky. Během tří týdnů jsme to zvládli, nahrávání, produkci, zařídit přebal. „Ghost of Marley“ jsem napsal přes noc, „The Joy of Christmas“ během nahrávání bicích. Ke konci jsme spali čtyři hodiny denně, únavou jsem zvracel, ale celé to bylo zábavné a naplňující. Bál jsem se, že deska bude znít jako dělaná na koleni, ale s výsledkem jsem moc spokojený, vyšlo to fantasticky.


Přemýšlel jsem, jestli ti jako tvůrci dává využití známých melodií svobodu, nebo tě svazuje řetězy. Na jednu stranu máš omezený výběr, kudy se ubírat, na druhou stranu se ale nemusíš bát, že se ten či onen riff příliš podobá nějakému jinému. Jakou máš zkušenost?

S nápadem namíchat známé melodie do našich vlastních písní přišel Chris. Psaní bylo náročné, nacpat tolik motivů do devíti písní není legrace, i když se při tom pobavíš ažaž. Snad i víc než u psaní songů od píky, protože máš od čeho se odpíchnout. Možnosti, jak melodie změnit k obrazu svému, jak si hrát s motivy starými i stovky let, jsou nekonečné, i proto mě to celé ohromně bavilo. Poznat na albu celou řadu světoznámých vánočních motivů není těžké, zajímá mě ale, jestli jsi na „A Christmas Carol“ ukryl nějaké méně známé švédské, které třeba já zachytit nedokážu. Hned v úvodu alba si švédský posluchač všimne melodie naší tradiční písně, jejíž název bych přeložil jako „Noc skřítků“. Je tak stará, že jsem nedokázal zjistit, kdo ji vlastně napsal. A druhou švédskou klasikou v úvodu je píseň „Staffan Was a Stable Boy“, která se hodně zpívá na školách.

Sám už jsi nakousl, že Vánoce jsou každoroční jistotou. Jak konkrétně tedy vypadá ta tvoje?

Probudím se, dám si snídani a poté celý den sedím u televize s pauzami na společenské hry, zpravidla Monopoly. Před pár lety jsem dostal verzi Návrat do budoucnosti, takže už hrajeme jen tu. Teď, když jsem starší, pomáhám v kuchyni a ve tři na hodinu společně usedneme k televizi, abychom se podívali, jak různé postavy od Disneyho postupně přejí krásné Vánoce. Každý rok je to úplně stejné, ale to jsou Vánoce. Často u toho usneme, to jsou taky Vánoce. Potom dokončíme večeři, sníme ji a jdeme ke stromečku. Párkrát jsem šel za Santu, ale to nepiš, ať to nikdo nezjistí!

Někdo z rodiny vládne češtinou?

Rázně všechny upozorním, ať se ji neučí! Abych to dokončil, následně se opět díváme na televizi, dáme si dezert a celý den zakončíme vánočním filmem.

Těch jsi během léta viděl spoustu, takže mi jako zasvěcený expert řekni, jaký vánoční film je nejlepší?

Asi bych měl říct Vánoční koleda, co? Miluju Grinche s Jimem Carreym a Vánočního skřítka s Willem Ferrellem… Ale vyhrává asi Grinch.

Takže příští vánoční album bude na motivy Grinche?

To mě napadlo před pár dny! Bylo by to super, ale ještě jsme to v kapele neprobírali, máme plné hlavy tohoto alba.

Tak doufám, že tě aspoň bolest hlavy přešla, díky a veselé Vánoce!

Už je to mnohem lepší, veselé Vánoce!

Nový Spark
venku od 2. dubna
Kalendář akcí
18.04. SLASH MYLES KENNEDY AND THE CONSPIRATORS, MAMMOTH WVH
18.04. PROTHEUS, KOMUNÁL
19.04. PROTHEUS, KOMUNÁL
20.04. PROTHEUS, KOMUNÁL
22.04. LORDI
23.04. LORDI
25.04. PROTHEUS, KOMUNÁL
26.04. MIDNIGHT, CYCLONE, HIGH COMMAND
26.04. PROTHEUS, KOMUNÁL
27.04. PROTHEUS, KOMUNÁL
A co FAKKER!?
logo
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace