Nový Spark
venku od 31. května
Josef CIGÁNEK: Legenda české bubenické školy

Josef CIGÁNEK: Legenda české bubenické školy

Jeden z nejvýznačnějších profesionálních bubeníků v době polistopadové, vysoce versatilní hudebník a firemní hráč značky Zildjian a současně také DW Drums, to vše je bučovický rodák Josef Cigánek. Na spolupráci se jmény jako mj. TITANIC, Miloš Dodo Doležal, KRUCIPÜSK, GRIZZLY, Aleš Brichta, WALDA GANG, PIGSTY, MELANCHOLY PESSIMISM, ale také třeba Michal David navázal kolaborací s dánským producentem Flemmingem Rassmusenem (METALLICA) a svým nedávným vystoupením s Davem Ellefsonem (MEGADETH) na jeho Basstory ve Zlíně.

V březnu sis zahrál s Davem Ellefsonem v rámci jeho Basstory ve zlínském Masters of Rock Café. Jak tento zážitek hodnotíš a jak ses k takovéto příležitosti vlastně dostal?

David jezdil po Evropě se svým pořadem Basstory a agentura Pragokoncert, která akci pořádala, pro něj sháněla bubeníka a kytaristu. Volal mi ohledně toho kytarista a kamarád Radim Novozámský, že bychom Davida mohli doprovodit my dva a při té příležitosti zahrát v první půlce s kapelou MOTORGANG. Ptal se, jestli to beru, no a rozhodování netrvalo dlouho. Hrát s držitelem Grammy a jedním z členů Big 4 je samo o sobě velká věc! Na zkoušku pak přišel normální člověk, který vedl řeč a vtipkoval. Měl jsem tam poprvé svoje nové bicí DW, takže jsem měl těch zážitků hned několik. Na Davidovi bylo vidět, že celý život dělá to, co ho baví. Sjezdil xkrát celý svět a bylo to znát, a to v nejlepším slova smyslu. Pohodové hraní s pohodovým člověkem. Hráli jsme prdy, u kterých jsem kdysi třepal hlavou, tak jsem si pěkně zavzpomínal. Krásný večer to byl.

Nedávno tě pod svá křídla oficiálně přijala americká značka DW Drums a jak jsi řekl, s jejich bicími sis střihl premiéru na koncertě s Ellefsonem. Jak ses ke spolupráci s DW Drums dostal a jak se ti s jejich bicími poprvé hrálo?

Celé to bylo zajímavé. Hrál jsem v Praze na festivalu Kytary.cz s výborným anglickým fusion kytaristou Alexem Hutchingsem a po skončení koncertu za mnou přišel jeden pán s tím, že by se mnou chtěl mluvit, jestli mám čas. Ukázalo se, že to byl vice president z DW Eastern Europe GEWA music a ve zkratce se domluvili na firemním hráčství. Takže jsem se stal oficiálním hráčem americké značky DW Drums. Do německého sídla firmy GEWA jsem si pak v polovině března jel vyzvednout svoje bicí a zároveň jsem tam také podepsal smlouvu. Jedná se o hodně netradiční soupravu s povrchovou úpravou, která je hodně vzácná. Když se člověk v takovém prostředí pohybuje už od mala, tak je pro něj takové stájové hráčství největší pocta. Ty bicí jsem měl teprve pár dní, a už jsem jel hrát s členem MEGADETH! Už jen ten pocit stál za to a celý den tak taky vypadal. Všechno vycházelo, měl jsem dost času si všechno přichystat, vyladit a nastavit. Už po pár úderech jsem věděl, že je to výjimečný nástroj, no a tlak z PA mi dal za pravdu. To je základ pro to, aby se mi krásně hrálo. Zkoušeli jsme s klukama z MOTORGANG, pak přišel David a zkoušeli jsme s ním. Bylo vidět a cítit, že taky chce, aby se večer vydařil. A fakt to stálo za to!


Za svou kariéru jsi spolupracoval na spoustě různých alb a ve spoustě různých projektů. Kterých tří počinů si za svou dosavadní kariéru však považuješ nejvíce?

Je jich určitě daleko víc než jen tři, jmenovitě například setkání a nahrávání s Flemmingem Rassmusenem, producentem METALLICY, spolupráce s Karlem Sandnerem (endorsement bicích DW), setkání s Tomášem Mrázkem z Kytary.cz (endorsement Zildjian) a třeba také koncert Karla Gotta v O2 Aréně (70 let). Mimo tyto počiny si také velmi považuju léty prověřená kamarádství, například s kytaristy Georgiem Enčevem nebo Pavlem Šotkovským.

Vzpomeneš si na moment / koncert / setkání, které považuješ ve své kariéře za zásadní?

Nejzásadnější pro moji kariéru byla podpora rodičů, dobrý učitel na základní škole – mistr Zdeněk Andrla, vrozená láska k bicím a neustálá chuť hrát. A zásadních setkání bylo několik, ale to první bylo, když mě kamarád Petr Zapletal přivedl do jednoho jazzového klubu a začal mě seznamovat s muzikanty.Tam jsem se poznal s drtivou většinou svých budoucích spoluhráčů, se kterými jsem hrál, třeba s Karlem Gottem, Michalem Davidem, Helenou Vondráčkovou nebo s Leonou Machálkovou. Mimoto jsem hrál v různých metalových kapelách, třeba GRIZZLY, což byla kapela Aleše Brichty po odchodu z ARAKAIN, nebo taky v reunionu skupiny TANGO.To byly věci, které mě hodně bavily.

Jak o sobě říkáš, jsi nájemný muzikant, a spolupracoval jsi s celým spektrem hudebníků od metalových kapely až po Michala Davida. Existuje však něco, do čeho bys nikdy nešel?

Uvedu jeden příklad za všechny. Na koncertě k sedmdesátinám Karla Gotta, tam se točilo zhruba 50 písniček a nevěděli jsme, kdo to bude zpívat, jsem až na koncertě v O2 aréně zjistil, že jedni z nich mají být i Eva a Vašek… Pak jsem nahrával hodně věcí, které šly na labely do Anglie nebo USA, ať už to byly cover verze, nebo původní věci, a to už se vůbec nedozvíš, kdo je tam bude zpívat. Profese nájemného muzikanta si ale nevybírá. Buď hraješ a chceš se tím živit, nebo si vybírej, ale neuživíš se tím. Jsme malý stát a s rozvojem různých nahrávacích programů, které dnes každý může mít přímo ve svém počítači, té pravé bubenické studiové práce není tolik.

Četla jsem o tobě, že ses dřív učil nazpaměť celá alba, např. album „Killers“ od IRON MAIDEN nebo „90125“ od YES. Proč? V čem ti to pomohlo?

Ano, je to pravda. Těch alb je ale mnohem víc. Dělám to ze studijních důvodů, jedině tak pochopím myšlení konkrétního bubeníka. Snažím se pochopit, proč to zahrál právě tak, jak to zahrál.Pak vymýšlím svoje party bicích už do hotové písničky. No a tak nějak zjednodušeně řečeno vzniká vlastní styl, což je jedna z nejdůležitějších věcí. Proto to dělám.

Registruješ v současné době na hudební scéně (české i světové) nějakého bubeníka, který tě zaujal?

Kromě mých osvědčených koní mě v poslední době zvedl ze židle třeba Matt Garstka, Devon Taylor nebo Eric Moore.


Jak ses dostal ke spolupráci s producentem Flemmingem Rasmussenem (METALLICA)? Prozraď, prosím, jak vlastně projekt COSMIC THUNDER vznikl.

Na úvod je potřeba říct, že jsme si museli změnit jméno na COSMIC SIN, protože jsme zjistili, že kapela s názvem COSMIC THUNDER už existuje. To nás dost rozesmálo, protože s problémy ohledně názvu se potýkáme prakticky už od zrodu kapely. Je to snad ještě větší ořech než najít basáka. (smích) Aktuálně jsme tedy COSMIC SIN. Co se samotného vzniku projektu týče, tak se budu zase muset vrátit trochu dál do minulosti. Chodil jsem na konzervatoř, kde jsem potkal Pavla Šotkovského, kytaristu a cellistu kapely. Tato kapela vznikla na základě ryze instrumentální metalové kapely ČERNÁ HORA,kterou jsme založili ještě na konzervatoři. Občas jsme s Pavlem, i když žije ve Švýcarsku, spolupracovali i jinde, třeba v kapele TITANIC nebo s Milošem Doležalem, ale taky jsme jezdili s jedním rakouským trumpeťákem dělat radost převážně německému obyvatelstvu do jejich letních sídel na Mallorce a Kanárských ostrovech. Pořád nám ale bylo jasné, že jednou uděláme něco, co v nás zůstalo, když jsme ještě idealizovali a snili za dob studií, kdy jsme milovali mimo jiné i METALLICU a jejich „Master of Puppets“ a „Justice for All“. A Pavel poslal nějaké demáče právě Flemmingu Rasmussenovi, producentovi těchto alb, a na základě toho za ním jel prodiskutovat, o co by mu vlastně šlo. Plácli si a Pavel mi po letech volá, že má zabookované studio a naskládané věci minimálně na dvě CD, a jestli jedu s ním do Dánska nahrávat. Samozřejmě že jsem si šel okamžitě sbalit kufr. Byl to splněný sen. Nahráli jsme přes dvacet věcí. Je z toho mezinárodní kapela, protože mikrofonu se ujal Dagfinn Joensen, zpěvák z dánské skupiny FATE, kterému zavolal právě Flemming na přání Pavla, který ho chtěl do kapely.

A jak je na tom tedy COSMIC SIN aktuálně?

Máme dotočené tři videoklipy a Pavel, kytarista, cellista a mozek kapely, jede koncem března finálně domíchat čtyři věci včetně klipovek k Flemmingovi do Kodaně. Bude to dost pestré. Od violoncellových balad – Pavlovo klasické hudební vzdělání nelze přeslechnout – přes heavy vypalovačky sladěné s Dagfinnovým hlasem až po prog instrumentálky. Může se zdát, že se to hodně táhne, ale najít spolu s Flemmingem, Pavlem a Dagfinnem společný čas není vůbec jednoduché. Pavel navíc dojíždí až ze Švýcarska.

Mimo jiné taky hraješ s hc skupinou CROUCH. To mě přivádí k otázce, k jakému hudebnímu stylu tě to vlastně táhne nejvíc?

Teď mi to nedá se u CROUCH trošku nezdržet.Moje setkání s CROUCH má hluboký kořen v minulosti. Je to příklad toho, jak se všechno hezky proplétá. Když jsem nahrával s kapelou PIGSTY nebo s MELANCHOLY PESSIMISM, tak tomu hodně fandili kamaráditěchto kapel, kteří byli u toho a ze kterých se vyklubali právě členové CROUCH. Tak jsme se poznali. Když pak měli nějaký problém s bubeníkem, neváhali se obrátit na mě.A k druhé části otázky – baví mě a zajímá instrumentální fusion od jazzrocku přes latin až po prog rock / metal. Ostatně mám taky své trio JOSEF CIGÁNEK BAND, kde právě totohrajeme.

Necháváš se zvát i do zahraničí, nebo spíš preferuješ tuzemská angažmá?

Nebráním se ničemu, hlavně mi jde o to, abych někoho zaujal pro to, co umím a co ze mě leze, a ne proto, že ze sebe dělám opici na gumě. Třeba právě proto mě Flemming Rasmussen zařadil do svého seznamu muzikantů, kterým volá, když je třeba.

Stále učíš na konzervatoři v Kroměříži?

Ano. Netušil jsem, že mě bude učení někdy tak bavit, ale když vidím, že zápal, který mám já, se mi podaří přenést i na studenta, tak mám jednoduše radost. Nebo když řešíme věci, které nemají s výukou nic společného, a studenti si přijdou pro radu, tak to beru jako státní vyznamenání. Samozřejmě pak ještě učím i soukromě, když mám čas.

Chtěl jsi někdy s bubenickou kariérou skončit?

Ne, nikdy. Někdy se sice dějí pěkně bizarní věci, ale to se odehrává snad v každé profesi.

A jak to vypadá s novým albem tvé kapely JOSEF CIGÁNEK BAND?

Skládám muziku a mám přislíbené hodně zajímavé hosty, ale než s něčím půjdu ven, tak si počkám, až se to celé vlivem věcí příštích někam trochu víc posune. Sám jsem na to zvědavý.

MASTERCLASS DRUMS & BASS WORKSHOPS

Rytmická sekce je pro kapelu klíč, a nejen proto spojil Cigánek své síly s baskytaristou Jiřím Blažkem, spolu se kterým na svých MASTERCLASS workshopech srovnávají jednoduchost se složitěji pojatou hrou. A ano, jednoduchá hra své čestné místo v rytmické sekci rozhodně má. „Dva přesně zahrané tóny v groovu jsou víc než deset tónů, které se ale potkávají až v šatně!“

Autorka: Zuzana Pallová

Nový Spark
venku od 31. května
Kalendář akcí
18.06. Sum 41
19.06. Kiss, ZZ Top
21.06. Death Coffee Party
21.06. Billybio
22.06. Lavorovica Fest
22.06. Amity Affliction, Cane Hill
22.06. Dead Kennedys
22.06. Bounty Rock Café Open air
24.06. Disturbed
25.06. Mystic Fest
A co FAKKER!?