Ruská deathcorová mašina SLAUGHTER TO PREVAIL se po dvou letech vrací do Prahy, aby znovu dokázala, proč patří k nejbrutálnějším jménům současné extrémní scény. Večer 8. února 2026 v pražském Foru Karlín bude plný drtivých breakdownů, nelidsky hlubokých vokálů Alexe Terrible a temné, teatrální atmosféry. Hlavní hvězdy doplní dvě americké stálice – deathmetaloví veteráni DYING FETUS a deathcoroví pionýři SUICIDE SILENCE.
SLAUGHTER TO PREVAIL na Sparkshopu
SLAUGHTER TO PREVAIL si za poslední dekádu vybudovali pověst kapely, která naživo nemilosrdně převálcuje vše, co se jí postaví do cesty. Kombinace brutálního deathcoru, nu-metalových groove pasáží a démonického vizuálu s ikonickými maskami dělá z jejich koncertů intenzivní rituál, ze kterého se neodchází bez modřin.
Vstupenky na pražský koncert kupujte na www.obcure.cz
Přestože jejich hudba drtí bez slitování, SLAUGHTER TO PREVAIL nezapřou nadhled a smysl pro ironii. Pohádkové motivy tak v jejich podání dostávají zcela novou, temnou podobu – typickým příkladem je skladba „Baba Yaga“. V hlavním článku srpnového Sparku se o typicky ruských tématech rozhovořil frontman Alex Terrible – pojďme si rozhovor připomenout!
Jak na skladby jako „Baba Yaga“ reaguje západní publikum, když zjistí, že děláš brutální metal, v němž ve skutečnosti zpíváš o ruských pohádkových postavách?
Ohlasy jsou skvělé a všiml jsem si, že Američani je obzvlášť zbožňují, protože si pak rádi dohledávají, o čem vlastně jsou, a rádi se zajímají o jiné kultury. Amerika byla vybudována imigranty, takže v Američanech ten zájem o jiné kultury je a mají rádi, pokud se odlišný původ promítá taky do umění. Už když byl filmový John Wick zmiňován jako Baba Jaga, lidi zbystřili a přišlo jim to zajímavé. Já vím, že naše skladby jsou brutální, plné zbraní a krve, ale lidi chápou, že jde jen o image a o umění.
Vy ty příběhy svým způsobem vracíte k originálnímu vyznění pohádek, které například v podání bratří Grimmů často taky dokázaly být velice krvavé…
Spousta lidí si o nás myslí, že jsme cringe nebo že jsme směšní. V Rusku máme výraz kljukva, který označuje, když v umění, ať už v hudbě nebo třeba ve filmu, zobrazuješ všechny ty stereotypy – vodku, balalajky, medvědy a další typicky ruské věci. My to svým způsobem taky děláme, ale řekl bych, že ne tak, že bychom se snažili něco zesměšňovat. Přitom ale ani nejsme nijak vážní. Když vidíš v našem klipu chlapa v kostýmu grizzlyho, jak si vykračuje po amerických ulicích, je to pochopitelně sranda. Nesnažíme se vypadat jako nějací tvrďáci: „Hej, jsme borci z mrazivé matičky Rusi, zpíváme o Babě Jaze, máme zbraně a tanky…“ Nic takového! Všechno je to jen sranda a většina lidí ji chápe, ale je i dost takových, kteří ne. Především pro spoustu Rusů jsme cringe.
Celý rozhovor vyšel v srpnovém čísle Sparku, které si můžete objednat na Sparkshopu!
