Slavné příjmení otevírá dveře, ale přináší i očekávání, o která Wolfgang Van Halen nestojí. Se svými MAMMOTH si chce vyšlapat vlastní cestu a dobře ví, proč na jejich koncertech nechce hrát skladby VAN HALEN. V listopadovém Sparku se rozpovídal o hledání vlastního hlasu, životě po boku legendárního táty, kytaristy Eddieho Van Halena, ale i o odvaze postavit se do čela kapely.
Nejnovější album MAMMOTH „The End“ na Sparkshopu
Na baskytaru ve VAN HALEN začal hrát už jako teenager. Dnes si Wolfgang v MAMMOTH píše vlastní hudbu a na desky sám nahrává všechny nástroje. Část publika by ho přesto nejraději viděla v roli pokračovatele otcovy kapely. Právě proti takové představě se v rozhovoru pro Spark jasně vymezuje. „Jméno Van Halen je požehnání i břemeno zároveň. Lidé vůči mně mají nespravedlivá očekávání, protože se podle všeho už sami rozhodli, co bych měl dělat, aniž bych do toho mohl mluvit. Právě proto tolik trvám na tom, že nebudu hrát žádné skladby VAN HALEN. Zdálo by se mi to laciné a až příliš snadné, z tvůrčího hlediska navíc naprosto prázdné,“ vysvětluje. A vzápětí přidává větu, která jeho postoj vystihuje nejlépe: „Mnohem radši bych neuspěl s vlastní hudbou, než abych se zabydlel jen v tátově odkazu. Myslím, že je zdravé jít svou cestou.“
Jak dostal odvahu postavit se do čela vlastní kapely? A jaký byl Eddie Van Halen učitel? Celý rozhovor najdete v listopadovém Sparku. Nalaďte se tak před koncertem MAMMOTH, kteří přijedou 15. listopadu do Prahy!
