Zpříma, bez vytáček a bez obalu. Takový přístup razí MANTAR v muzice – a na novém albu „Post Apocalyptic Depression“ to platí tuplovaně – a takový přístup razí v rozhovoru i Hanno Klänhardt.
V aktuálním červencovém Sparku se rozpovídal nejen o čerstvém albu, ale i o minulém „Pain Is Forever and This Is the End“ a spoustě dalších pro muzikanty životně zásadních otázek.
„Zaměřili jsme se tentokrát na to, co dělá naši kapelu silnou, na úplný základ. Známe se s Erinçem od devadesátých let, ale hrát jsme spolu začali až někdy v roce 2013, protože nás to spolu prostě bavilo. Těšili jsme se z každé minuty, kterou jsme mohli strávit hudbou. Pak se z kapely stala práce a všechno dostalo profesionální rozměr,“ rozjímá Hanno.
„Je super a ohromný dar, že si můžu hudbou vydělávat, ale upřímně, nová deska vznikla víceméně shodou okolností. Vůbec jsme ji neplánovali, protože i když předchozí ,Pain Is Forever and This Is the End‘ zaznamenala velký úspěch, práce na ní byla totální opruz. Úplné peklo. I proto mě překvapilo, že jsme byli schopní dát ,Post Apocalyptic Depression‘ vůbec dohromady.“
MANTAR vystoupí i na letošním Brutal Assaultu, a to v rámci pátečního programu na Obscure stage.
