Debutové album WARRANT z roku 1989 s názvem „Dirty Rotten Filthy Stinking Rich“ labelu vydělalo spoustu peněz precizně vyladěnou směsicí rockových skladeb a balad jako stvořených pro rádia. Když přišel čas nahrát další album, skupina chtěla poroztáhnout křídla, i když firma od nich neslyšela z nové desky ani notu.
Zpětná vazba přišla až během nahrávání, když si WARRANT mysleli, že album je komplet hotové a nic se na něm už měnit nebude. S původně zamýšleným názvem „Uncle Tom's Cabin“ podle skladby, která měla být pilotní singl, u firmy narazili a Jani Lanemu bylo jasně naznačeno, že se začíná znovu. Možná to bylo pro kapelu zklamání, ale dalo se to čekat. WARRANT nezvolili jít po vyšlapané cestičce debutu a vše co zabralo na něm jednoduše zopakovat, ale ještě líp – zdvojnásobit a vypustit mezi prostý lid další hit ve stylu balady „Heaven“.
K Laneho cti je třeba říct, že když se pustil do psaní ústředního hitu, který Columbia chtěla, vůbec nenapsal baladu. Namísto toho jim předal svižnou sérii hypersexuálních dvojsmyslů s názvem „Cherry Pie“. Píseň, hrdě nabušená a extrémně chytlavá, byla přesně to, co od WARRANT firma chtěla.
Album, narychlo přejmenované na „Cherry Pie“ se na pulty obchodů dostalo 11. září 1990. V té době titulní skladba, která se koncem srpna objevila v rádiích, už bořila hitparády. Jejímu úspěchu napomohl i videoklip, ve kterém poutá pozornost blondýnka Bobbie Brown. Skladba i klip daly jasně najevo, že WARRANT nehodlají být „těmi druhými“.
„Jeden by si myslel, že se váš život najednou stane velkou hollywoodskou párty. Je to ale přesně naopak. Jste nuceni k zodpovědnosti a najednou máte k placení spoustu účtů, nějaký majetek a působí na vás velký tlak. Jediný důvod, proč miluji myšlenku úspěchu, je ten, že vás udělá dostupnějšími pro více uší,“ řekl Lane deníku Rapid City Journal. „A to je moje věc. Chci, aby mě slyšelo co nejvíce lidí.“
Ačkoli se hned vrátili do studia, aby nahráli své další album, doba rychle pokročila. Na podzim 1992, kdy vyšlo „Dog Eat Dog“, dost možná nejlepší album WARRANT, už nezůstal kámen na kameni. Lane později vzpomínal, jak jeden týden viděl zarámovaný plakát kapely viset ve vestibulu nahrávací firmy a krátce poté už na tom samém místě viseli ALICE IN CHAINS. Party skončila. „Dog Eat Dog“ se sice „podívalo“ do Top 40 a celkově se ho prodalo na půl milionu kopií, ale Amerika si už našla nové šidítko a vezla se na vlně grunge.
