Zatímco BLACK LABEL SOCIETY a LAMB OF GOD naskakují na vlnu digitálních exkluzivit, fanoušci začínají ukazovat zuby. Strategie „teď, nebo nikdy“ se v metalovém světě stává novým standardem, ale ne každý je ochotný tuhle hru hrát.
BLACK LABEL SOCIETY na Sparkshopu
Vzestup časově omezených digitálních bonusů se rychle profiluje jako nejnovější marketingový trik metalové scény. BLACK LABEL SOCIETY jsou zatím poslední velkou rybou, která tento trend adoptovala u svého chystaného alba „Engines of Demolition“.
Digitální deluxe edice obsahuje dvě exkluzivní skladby: „Broken Pieces (Unblackened)“ a „Back To Me (Unblackened)“. Má to ale háček: tato verze je k předobjednání pouze do půlnoci 26. března – tedy jen pár hodin předtím, než album 27. března oficiálně spatří světlo světa.
Tento tah jako by z oka vypadl taktice LAMB OF GOD, kteří nedávno k albu Into Oblivion přibalili bonusovku „Wire“. Reakce publika však byla natolik zmatená, že kapela musela vydat speciální prohlášení, aby fanouškům vysvětlila, co vlastně kupují. U BLACK LABEL SOCIETY to v komentářích vře podobně:
• „Proč jsou extra tracky jen digitálně? Digitální hudbu nekupuju, pro mě existuje jen fyzický nosič. Sakra, dejte ty bonusy na CD nebo vinyl! LAMB OF GOD udělali stejnou botu.“
• „Ještě že jsem si předobjednal standardní verzi, protože to byla jediná možnost. Už nikdy víc!“
Bonusové skladby byly tradičně výsadou fyzických formátů – měly vyvážit vyšší cenu nebo motivovat sběratele. V dnešní éře streamingu se ale pravidla hry změnila.
Nutno podotknout, že Zakk Wylde a jeho parta na sběratele úplně nezapomněli. Limitovaný vinyl Engines of Demolition obsahuje bonusový sedmipalec se dvěma exkluzivními tracky: „Name In Blood (Unblackened)“ a „Lord Humungus (Unblackened)“.
Frustraci to ale nehasí. Fanoušci, kteří vysází nemalé částky za prémiové vinylové boxy, se právem cítí ošizeni, když zjistí, že jim k „úplnému zážitku“ chybí další obsah, který existuje jen digitálně a jen po omezenou dobu. Očekávání je přitom prosté: koupím si fyzický produkt a dostanu všechno.
Všichni chápeme, že doba je zlá a hudební průmysl bojuje o každou korunu. Ale opravdu musíme jít cestou tzv. enshitifikace? Rozbíjet integritu alb a dělat z nich digitální puzzle jen proto, aby se zarytým fanouškům vytáhlo z kapes pár dolarů navíc? Vinylové varianty jsou jedna věc, ale umělé vytváření digitálního nedostatku u metalové komunity, která si zakládá na věrnosti a hmatatelných sbírkách, může být hodně nebezpečný tanec na tenkém ledě.
