Když se probírám staršími alby třeba kapely Slipknot a jejich „All Hope Is Gone“ (2008) nebo „The Catalyst“ (2010) kapely Linkin Park, pokládám si otázku proč se podobně neprosadilo i album „No Regrets“ americké numetalové kapely Dope. Jejich páté studiové album obsahuje 16 songů včetně intra a mezihry a 4 bonusy. Celkově mají skladby tvrdší ráz než předešlé alba, ale zachovaly melodičtější refrény. Ze skladby „6-6 Sick“ se dá vycítit vliv kapely Slipknot, po tvrdším „No Regrets“ příjemné zpomalení songem „My Funeral“ s docela chytlavým refrénem.
Další na seznamu mých oblíbených z alba „No Regrets“ je skladba „Dirty World“ - kterým se kapela zpěvem přiblížila Marylinu Mansonovi. Ani devátý singl „Violence“ a desátý „Best for Me“ vám nedopřeje klidnou relaxaci, ale myslím že dost příjemné, tvrdší odreagování. Za zmínění stojí i předělávka „Rebel Yell“ od Billyho Idola, kterou předělalo snad milion jiných kapel. (Children of Bodom, Drowning Pool,..) Ale musím uznat, že nejvíc se to povedlo asi Childrenům i když originál je originál :) „ I Don’t Give A“ už se zdá být mimo jejich tvrdou notu a připomíná spíš rapcore. Přichází na „Die Boom Bang Burn Fuck“ – obsahuje starší „Die Motherfucker Die“, které je ze všech singlů Dope nejznámější a posluchač si ho rozhodně zapamatuje. Předposlední melodičtější „Nothing for Me“ a poslední „Burn“ jsou určitě skvělým završením celého alba. Album rozhodně doporučuji poslechnout :)
