V dějinách rocku najdeme alba, která stvrdila pravidla žánru. A pak jsou tu desky, které ta pravidla s gustem rozkoply. Když britští metaloví velikáni JUDAS PRIEST 21. března 1986 vydali své desáté studiové album „Turbo“, nebyla to jen další položka v diskografii, byla to rozbuška. Jedni v ní slyšeli odvahu a vizionářství, druzí bolestivý úkrok směrem k rádiovému lesku osmdesátých let.
Co se tehdy v nahrávacím studiu Compass Point na Bahamách skutečně odehrálo? Příběh „Turba“ je příběhem kapely, která se rozhodla jet naplno v tempu své doby a zaplatila za to rozděleným publikem. Zkuste si představiti skalního fanouška v osmdesátkách, který má v uších pořád ještě ostří alb „Screaming for Vengeance“ a „Defenders of the Faith“. Položí jehlu gramofonu na novou desku své oblíbené kapely a místo nekompromisního kytarového dvojzápřahu se z reproduktorů vyvalí zvuk, který jako by právě sjel z futuristické výrobní linky – kytarové syntezátory.
JUDAS PRIEST tehdy naplno sáhli po technologických možnostech poloviny osmdesátých let. Pro část fanoušků to byl důkaz, že kapela zradila vlastní metalové kořeny a podlehla pozlátku mainstreamu. Jenže s odstupem je tenhle krok ani ne tak zrada metalu, jako spíše poměrně riskantním experimentem a snahou posunout hranice zvuku kapely za využití těch nejmodernějších protředků.
Původní plán přitom sliboval mnohem širší obraz kapely než ten, který nakonec doputoval do obchodů. JUDAS PRIEST měli materiálu na rozdávání a chtěli z něj sestavit ambiciózní dvojalbum s názvem „Twin Turbos“. Rozvržení mělo být jednoduché, ale výmluvné – první deska měla obsahovat melodičtější, komerčnější písně poháněné syntezátory a ta druhá měl nabídnout klasický výraz a sound JUDAS PRIEST. Do hry však vstoupila nahrávací firma Columbia Records. Obava z nákladného a komerčně nejistého dvojalba mluvila jasnou obchodní řečí a projekt byl zredukován. Na výsledné „Turbo“ se dostaly především přístupnější skladby. Tvrdší materiál včetně písní jako „Ram It Down“ nebo „Heavy Metal“ si musel počkat ještě dva roky, než našel místo na následující desce „Ram It Down“.
Jedna z nejzajímavějších kapitol příběhu vede až do Hollywoodu. Skladba „Reckless“ z zaujala producenty chystaného filmu Top Gun s Tomem Cruisem. Nabídka byla lákavá: udělat z písně jeden z pilířů soundtracku k filmu, který se měl stát symbolem dekády. Kapela ale odmítla, nechtěla skladbu filmu exkluzivně přenechat, protože by tím přišla o možnost zařadit ji na vlastní album. Uvolněný prostor nakonec obsadil Kenny Loggins s hitem „Danger Zone“. Z dnešního pohledu se nabízí otázka, jak výrazně mohl úspěch Top Gunu tehdejší americkou popularitu JUDAS PRIEST ještě posílit.
