V metalu není nouze o pohádkové příběhy, ve kterých se kluci ze skromných poměrů stali díky hudbě hvězdami. Protipólem jsou příběhy dělníků metalu, jejichž tvorba rezonuje víc mezi fajnšmekry než v metalovém mainstreamu. K druhému typu kapel můžeme zařadit i britské heavymetalové sekerníky RAVEN.
Spolu s dalšími generačními souputníky jako IRON MAIDEN nebo JUDAS PRIEST stavěli základy heavymetalové scény na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Měli nakročeno k velkému úspěchu díky trojici kvalitních alb „Rock Until You Drop“, „Wiped Out“ a „All for One“, ale nakonec je postihl podobný osud jako DIAMOND HEAD, ANVIL nebo ANGEL WITCH. RAVEN to ale nikdy nevzdali, v pravidelných intervalech vydávají skvělá alba a do dnešních dnů hrdě nosí heavymetalový prapor. Příběh pokovených mušketýrů RAVEN jsme v srpnovém Sparku zeširoka probrali se zpěvákem a baskytaristou Johnem Gallagherem.
John a jeho bratr Mark tvoří jádro RAVEN od počátku. Je vlastně trochu s podivem, že se navzájem po tolika letech v jedné kapele nesnědli. „My jsme se snažili zabít toho druhého předtím, než jsme začali hrát. A pak jsme začali ničit kytary. Všechnu frustraci jsme přenesli do jejich ničení a díky tomu jsme spolu vydrželi. (smích) A teď vážně. Jsme rozdílné povahy, ale máme stejný cíl. Jsme propojení a navzájem se doplňujeme na pódiu. Spolu tvoříme zvuk RAVEN a magie mezi námi funguje i po všech těch letech. Množství bratrských dvojic v kapelách si jde po krku, ale my jsme odlišní. Muzika nás natolik spojuje, že to mezi námi funguje i bez hádek.“
Kompletní rozhovor najdete v srpnovém Sparku.
