Po pěti letech se do Prahy vrátili australští progresivní metalcoristé NORTHLANE, kteří prvního října solidně zaplnili MeetFactory. Od osmi obsadilo stage francouzsko-anglické kvinteto TEN56, které do metalcoru přidává prvky djentu, deathcoru i špetku rap-coru. Hoši se během půlhodinky snažili rozproudit moshpit, ale moc se jim to nedařilo.
Příjemné překvápko pak bylo, že si s nimi v jedné písni střihl hostovačku původní zpěvák NOVELISTS Mattéo Gelsomino. Ostatně francouzští metalcoristé nás rozehřáli jako druzí. Loni je opustil zpěvák Tobias Rische (ex-ALAZKA), kterého nahradila půvabná Camille Contreras. Naživo si vedla skvěle, zvládla screamy i čistý zpěv. NOVELISTS dodala šmrnc, což šlo poznat na novinkách z letošního EP „Okapi“. Během jejich čtyřicetiminutového setu už byl pit pod stagí divočejší a Camille dokonce šla pozdravit lidi do předních řad. Pak už slušně zaplněný klub nadšeně přivítal nespoutané Australany.
NORTHLANE do nás bez zbytečných keců sázeli jednu pecku za druhou. Přehráli téměř celé letošní EP „Mirror’s Edge“ a kostru setlistu tvořilo i pět pecek z jejich poslední řadovky „Obsidian“ včetně hitů „Carbonized“ a „Clockwork“. V mosh pitu to vřelo celou hodinu a čtvrt, ať už šlo o nesčetné circle pity či drtivé walls of death. Velký ohlas měly i hitovky „4D“ a „Bloodline“, ale nadšeně se aplaudovalo snad po každé písni. Atmošku jak z Cyberpunku dodávalo show decentní osvětlení a vizualizace na dvou šikmo postavených menších obrazovkách.
Vkusné byly i elektronické předěly mezi písněmi. Australští muzikanti hrají a už i vypadají jako roboti. Kytarista Jon měl kromě klasického šátku přes pusu i futuristické rudé oko. Vypadal jak z Terminátora. Naopak z frontmana Marcuse Bridge zase stříká lidskost na všechny strany. Mistr extravagance měl tentokrát svetřík s netradičními výřezy na ramena a doslova hustý knír. Nepostál na místě, divočil a jeho vokály jsou lahůdkou, ať už zpívá, screamuje či growluje. NORTHLANE prostě neztrácí na síle a my můžeme jen doufat, že se vrátí dřív než za dalších pět let.
Text: Kamil Dočkal
