Éra klasické sestavy MEGADETH z první poloviny 90. let je dodnes považována za zlatý věk kapely. Byli to právě Dave Mustaine, David Ellefson, Marty Friedman a Nick Menza, kdo dokázal přetavit syrovou undergroundovou agresi do platinových prodejů a vyprodaných stadionů.
MEGADETH a Marty Friedman na Sparkshopu
Bývalý kytarový virtuózní katyrista MEGADETH Marty Friedman se v rozhovoru pro chilský podcast La Pajarera ohlédl zpět a nešetřil chválou na adresu zesnulého bubeníka Nicka Menzy. Podle Friedmana byl totiž právě Menzův jedinečný přístup k rytmice tím hlavním klíčem, který kapele otevřel dveře do nejvyšších pater světového šoubyznysu.
Friedman v rozhovoru zdůraznil, že Menza se jako bubeník striktně vyhýbal tehdejším žánrovým klišé. Místo toho, aby se hnal pouze za bezhlavou rychlostí a nekompromisní tvrdostí, vnášel do thrash metalu nevídaný groove, swing a melodiku.
„Když si dnes izolovaně poslechnete Nickovy bubenické stopy, zjistíte, jak neuvěřitelně muzikální ty party jsou. Nebylo to jen obyčejné heavymetalové bušení. Nick měl v sobě geniální cit pro groove a mainstreamový tah na branku,“ jasně zmínil Friedman.
Tento přístup pomohl smazat tehdejší propast mezi uzavřenou metalovou subkulturou a širší rockovou veřejností. MEGADETH tak sice neztratili nic ze své pověstné technické náročnosti, ale jejich skladby se staly přístupnějšími.
Menzův podpis nesou ta nejúspěšnější a komerčně nejsilnější alba v historii kapely. Jeho sofistikovaná práce s dynamikou i precizní timing definovaly zvuk nahrávek, které dodnes tvoří páteř žánru, jako „Rust in Peace“ - absolutní technický milník thrash metalu, kde Menza naprosto exceloval v komplexních strukturách skladeb, „Countdown to Extinction“ - dvakrát platinový úspěch, který kapelu katapultoval na druhé místo žebříčku Billboard 200 především díky hitu „Symphony of Destruction“ a v neposlední řadě albům „Youthanasia“ a „Cryptic Writings“, kde se naplno projevil Menzův cit pro stadionové hymny a přímočařejší, ale přesto nesmírně groovy rytmiku.
Spolupráce této čtveřice skončila náhle v roce 1998, kdy musel Menza kapelu opustit kvůli zdravotním komplikacím s kolenem. Svět pak zasáhla tragická zpráva v roce 2016, kdy Nick Menza ve věku 51 let zkolaboval přímo na pódiu během koncertu své tehdejší jazz-rockové formace OHM a krátce nato zemřel. Nick Menza v očích svých spoluhráčů i fanoušků naprosto nenahraditelnou personou. Nebyl totiž jen „tím vzadu, kdo drží tempo“ – byl jedním z hlavních architektů zvuku, který redefinoval moderní metal.
