PHIL CAMPBELL AND THE BASTARD SONS, AIRSTRIKE
29. 11. 2025 - Zlín, Masters of Rock Café
100% - destrukce
Campbellovic rodinné vylemmeniny
Rodilý Velšan Phil Campbell strávil v MOTÖRHEAD přes třicet let. Zároveň by tato kapela, která dávno vstoupila mezi legendy, letos oslavila padesát let od založení. Z této rovnice nemohlo vzejít nic jiného než turné, které oslavuje život a tvorbu Lemmyho Kilmistera. Vzhledem k tomu, že Campbell otec vedl své tři syny po hudební stránce v „motörheadím“ duchu, neexistuje momentálně nikdo jiný, kdo by mohl zvládnout tento úkol lépe. Což bylo patrné hned od první noty, která zazněla poslední listopadovou sobotu ve zlínském klubu, k čemuž je třeba ještě připodotknout, že na pěveckou pozici si Campbellové, již se v září rozloučili s Joelem Petersem, pro toto evropské turné vypůjčili z kapely FURY Juliana Jenkinse (mimochodem jeho spoluhráčka Becky Baldwin je momentální baskytaristkou MERCYFUL FATE). Sice jsem tajně doufal, že pětice hrábne i do novějších skladeb, které se vysypaly z motorové hlavy (ne náhodou jsem cestou tam i zpět drtil v autě fošny od „Sacrifice“ nahoru), ale přestože se tak nestalo, byla to i tak parádní hodinka a půl. Přesto se dostalo i na pár libůstek, jako byla třeba skladba „Metropolis“, kterou MOTÖRHEAD od vydání alba „Overkill“ hráli snad na každém svém koncertě, anebo cover „Heroes“ od Davida Bowieho pocházející z osm let staré posmrtné desky předělávek „Under Cöver“, který ukončil hlavní část koncertu PHILA CAMPBELLA AND THE BASTARD SONS. Následný přídavek však byl rovněž velmi vydatný a celou poctu metalickému rock’n’rollu ukončil – dá se říct – očekávaný speeďák „Overkill“. Nutno dodat, že řádění velšské party a hostujícího Angličana chvíli přihlížel i (a je třeba na tomto místě říct, že hlasově mimořádně obdařený) zpěvák německé předkapely AIRSTRIKE, což jen doložilo, že tito rovněž velmi sympaticky rockující mládenci nebrali svou předjezdeckou úlohu pouze po stránce zvýšení vlastní popularity, ale evidentně využili této příležitosti, aby získali zkušenosti od mazáků právě typu Phila Campbella. Ten se (naštěstí) od konce MOTÖRHEAD vůbec nezměnil, stejně jako nestárnou skladby, které zazněly na tomto turné. Za sebe musím říct, že celá tato syrová rock’n’rollová procedura mě povzbudila daleko více než deset rozsvěcení vánočních stromů dohromady.
Autor: Jan Kozák
Foto: Zdeněk Zelený
