Je vám dvacet let, sedíte v autě v rodném Belfastu a z kazetového přehrávače vám hraje album BLACK SABBATH „Heaven And Hell“. O pár týdnů později už stojíte tváří v tvář majiteli tohoto hlasu, žijící metalové legendě, která právě opustila BLACK SABBATH. Vivian Patrick Campbell, tehdejší kytarista polozapomenutých SWEET SAVAGE, prožil v roce 1982 moment, který se dá popsat jako splněný sen a který odstartoval jeho hvězdnou kariéru. Jak ale sám po letech přiznal, první setkání s budoucí kapelou DIO mělo k upjatému a formálnímu konkurzu hodně daleko.
Když Ronnie James Dio a bubeník Vinny Appice odešli z BLACK SABBATH, hledali do kapely mladou krev. Baskytarista Jimmy Bain tehdy ve dvě hodiny ráno zavolal Campbellovi z londýnského hotelu s tím, že pro něj má životní šanci. Mladý kytarista ale čelil prozaickému problému – neměl peníze ani na letenku. Cestu na konkurz mu nakonec musel zafinancovat jeho otec.
„Byl jsem nervózní jako prase Měl jsem vejít do místnosti a potkat se s opravdovou rockovou legendou, kterou jsem celé roky vzhlížel.“
Když Vivian otevřel dveře zkušebny, čekal ho kulturní šok. Zbytek kapely totiž zrovna neholdoval asketickému životnímu stylu.
„Vešel jsem do místnosti a všichni byli zhulení pod obraz!“ s úsměvem dodává Campbell, který sám marihuanu nekouřil a celkově žil mírně řečeno poněkud klidnějším stylem.
Jakmile však hudebníci vzali do rukou nástroje, veškerá nervozita i opar veselých substancí šly stranou. Ronnie James Dio vzal do ruky baskytaru a přehrál Campbellovi základní riff k tehdy ještě nedokončené skladbě „Holy Diver“.
„Okamžitě jsme začali hrát. Od první minuty to mělo ten správný zvuk. Žádné zbytečné zkoušení a hledání výrazu. Prostě to do sebe zapadlo, byla tam okamžitá chemie.“
Během jamování, kdy Campbell chytal pasivní kouř od svých nových kolegů, ho Dio požádal, aby do rozpracované skladby zkusil nahrát sólo. Vivian se jako každý mladý kytarista snažil předvést a hrál co nejrychleji. Když mu došly naučené triky, zčistajasna přešel do naprosto syrových, klasických rock'n'rolových partů ve stylu Chucka Berryho. Právě to Diovi učarovalo a o rok později Campbellovi prozradil, že přesně v ten moment věděl, že našel svého kytaristu.
Po čtyřech hodinách intenzivního hraní bylo rozhodnuto. Dio tehdy mladému Irovi na rovinu řekl, jak se věci mají. Dio nechtěl rozjet sólový projekt, ale plnohodnotnou kapelu, byť ponese jeho jméno. Dio Vivianovi nabídl za první desku jen naprosté minimum s příslibem, že po úspěchu tří alb se smlouvy přehodnotí a zisky se rozdělí spravedlivě. Neexistoval žádný papír, žádná smlouva. Oba dva si pohlédli do očí, podali si ruce a Campbell byl členem kapely.
Tento moment položil základy pro vznik jednoho z nejzásadnějších heavy metalových alb všech dob – „Holy Diver“. Ačkoli Campbell během celého nahrávání trpěl syndromem podvodníka a obával se, že ho Dio najal omylem, jeho syrový a dravý styl definoval zvuk kapely a skladby jako „Rainbow in the Dark“ z něj udělaly kytarového hrdinu.
Osudové podání ruky bez podepsané smlouvy bohužel mělo i svou stinnou stránku. Kvůli nenaplněným finančním slibům a sporům o autorská práva byl Campbell po třetím albu „Sacred Heart“ z kapely vyhozen. Přesto tento legendární „zkouřený konkurz“ navždy změnil dějiny rockové hudby a nasměroval Campbella na dráhu rockového velikána, kterou později potvrdil v řadách WHITESNAKE a zejména DEF LEPPARD.
