Speed or Die – pokračování part 3
AMERIKA
Nu, a my jsme se v našem povídání o speed metalu přenesli na americký kontinent, kde se také několik výtvorů světoznámých smeček dá s klidným svědomím označit nálepkou speed metal. Kromě počátku thrashmetalových velikánů, které jsem zmínil na úplném začátku tohoto článku, musíme uvést texaskou kapelu PANTERA a jejich čtvrté album "Powermetal". Název sice evokuje označení „nadstavbového stylu“, který se hudebně ze speedmetalu vyvinul, ale minimálně titulní song "Powermetal" nebo skladba "Burnnn!" se po hudební stránce blíží řešené škatuli.
Na americkém kontinentu rozhodně nesmíme zapomenout na kanadské řezníky RAZOR. Jejich skladba "Hot Metal" z alba "Executioner´s Song" a vůbec celé album je sice někde na rozhraní mezi speed metalem a počínajícím thrashem, ale to tenkrát, jak jsem již psal, nikdo neřešil. Zřejmým adeptem speedmetalového nářezu je však otevírák "Take This Torch". A podobně album "Evil Invaders", kde už je speedový kvapík dostatečně šmrncnutý právě se rodícím thrashem.
OVERKILL
A co třeba newyorští OVERKILL? Jejich první 4 alba lze označit za speedmetal postupně ovlivňovaný thrashem. Skladby "Hello From The Gutter" a "Elimination" jsou ale nepřekonatelné speedové supersongy!!! A co aktuální produkce OVERKILL? Je to už thrash nebo stále speed? Posuďte sami, třeba podle nedávno vydané skladby "Electric Rattlesnake".
Další z amerických kapel jsou VICIOUS RUMORS. Na jejich prvních dvou albech (Soldiers of The Night, Digital Dictator) stejně jako většina kapel té doby se speedmetalem minimálně koketovala. Jejich tvorba se pak dá označit spíše jako power metal.
Ono i úžasné první album kanadských technothrasherů ANNIHILATOR s názvem "Alice In Hell" lze vzhledem k prezentované hudební „rychlosti“ s klidným vědomím považovat ještě za speed metal. I na následném albu "Never Neverland" najdeme také několik speedových vypalovaček.
ANNIHILATOR
ABATTOIR. Tato kalifornská banda dala o sobě vědět zejména speedmetalovými alby "Vicious Attack" z roku 1985 i následovníkem "The Only Safe Place" z roku 1986. Za propagátory svižného metalu, bez rozlišení, zda se jedná o speed nebo už thrash, lze také považovat INTRUDER z amerického Tennessee a jejich debutní album "Live to Die" z roku 1987.
AGENT STEEL a jejich první dvě alba "Skeptics Apocalypse" (1985) a "Unstoppable Force" (1986) jsou ta alba, které opět oscilují na pomezí speed metalu a rodícího se thrashe. Každopádně zásadní záležitosti pro ty, kteří mají rádi svižnou hudbu. Kapela je věrná odkazu speed metalu i v relativně současné době, stačí si poslechnout třeba album "Omega Conspiracy".
Co by to bylo za reportáž o speed metalu, pokud by bylo zapomenuto na kanadské EXCITER. Jejich debut "Heavy Metal Maniac", ale zejména pak alba "Violence and Force" a "Long Live The Loud" jsou jednoznačné speedmetalové perly.
Když už byla v úvodu článku řeč o METALLICE, bylo by nedůstojné neuvést FLOTSAM AND JETSAM a jejich minimálně první 2 alba, "Doomsday For The Deciever" a "No Place For Disgrace". Také FORBIDDEN se svými prvními dvěma alby přispívají do pomyslně speedmetalové mlýnice.
Rozhodně specialitkou v tomto směru jsou také z Minneapolisu pocházející POWERMAD a jejich album "Absolute Power" z roku 1989. Nadupané album, které se mimochodem svojí nedostupností na hudebním trhu stalo velkou raritou. Z kalifornské Bay Area pochází také méně známý thrashmetalový spolek HEATHEN. Jejich debutní album "Breaking The Silence" z roku 1987 je však skvělou speedmetalovou deskou.
FLOTSAM AND JETSAM
Také tvorba známějších LAAZ ROCKIT do období alba "Annihilation Principle" vyznívá spíše speedmetalově nežli thrashmetalově. Určitá perioda tvorby ostřílených harcovníků RIOT má kolem sebe také jakousi speedmetalovou auru. Je to rozhodně album "Thundersteel" z roku 1988 a také "Nightbreaker" z roku 1994.
Kanadský PILEDRIVER bývá také řazen mezi speed/thrash spolky. Minimálně nářezovka "Metal Inquisition" ze stejnojmenného alba je toho důkazem. Mezi speedmetalová alba lze také s klidným svědomím zařadit i debutní album brazilské smečky VIPER z roku 1987, které se honosí názvem "Knights Of Destruction". Tato albová pecka všechny atributy typické pro tento styl jednoznačně naplňuje. Následné album "Theatre of Fate" zase do sebe vstřebalo prvky vážné hudby, a bylo lehce oproštěno o stylovou speedovou přímočarost.
Speed metal a devadesátky
Závěrem let devadesátých se na hudební scéně objevilo několik počinů, které oscilovaly mezi speed a power metalem. Jednalo se o bandy pocházející především z Německa. Jednou z nich je i WIZARD, který je někdy je označován jako německý MANOWAR. Jejich album "Bound To Metal" z roku 1999 ale rozhodně do speed metalu patří. Už jen otevírák "Hammer, Bow, Axe and Sword" nikoho nenechá na pochybách. I následná tvorba se již pohybuje na pomezí speed metalu a power metalu.
WHITE SKULL je jednou z těch známějších smeček pocházejících ze slunné Itálie. Do škatule speed metalu rozhodně patří vybrané songy z jejich alb "Tales From the North" a "Secret Glory, Public Agony".
Rovněž v italském Toskánsku má rodiště banda LABYRINTH, která vydala v roce 1998 album "Return To Heaven Denied". Velmi přímočará záležitost, kterou je rovněž možné zařadit ke skvostům tehdejšího melodického metalu na pomezí speed a rodícího se power metalu.
STEEL ATTACK je méně známá kapela ze Švédska. Ale jejich první dvě alba (Where Mankind Fails, Fall Into Madness) z let 1999 a 2000 vyplní s přehledem políčka speedmetalové stavebnice.
Do tohoto odstavečku také patří uvést finskou kapelu SONATA ARCTICA, jejíž první album "Ecliptica" je prožrané speed metalem skrz naskrz. Když jsme na evropském severu, je třeba také zmínit švédské HAMMERFALL, jejichž raná tvorba (minimálně alba Glory To The Brave a Legacy Of Kings) má ke speed metalu hodně blízko. Škatulkáři samozřejmě namítnou, že to už je přeci power metal, ne?
Autor: Marek Balada
