Kšeft je svatej, o tom Paul Stanley a Gene Simmons, mozky kapely KISS, vědí své. Pojem merchandising dovedli k dokonalosti, když logo své kapely přilípli nejen na trička, ale i na hračky, klíčenky, penály, školní sešity, ručníky, deskové hry, vánoční ozdoby, ale i kondomy, toaletní papír a rakve. V tomto ohledu se jim může rovnat snad jenom George Lucas se svou zlatonosnou slípkou jménem STAR WARS. Nicméně, kromě prodávání zboží s logem kapely všeho druhu je za KISS také vydatná porce hudby. A rozhodně se nedá říct, že by kapela vařila stále podle jednoho receptu, v její diskografii najdeme pokrmy mnoha chutí, byť základní mustr zůstal zachován.
Můžete si o KISS myslet své, ale ta skupina prostě makala a jedna z největších rockových atrakcí se z nich nestala jen tak mimochodem – práce na lesku značky odvedla dvojka Stanley a Simmons dost. Ve světle jejich nasazení a odhodlání tu máme aktivity bývalého kytaristy Vinnieho Vincenta, jehož zřejmě pořád sžírá mindrák, že byl z KISS vyhozen, a hodlá si to se svými bývalými kumpány rozdat na poli ani ne tak hudebním, jako spíš finančním. Neboť chtít po fanoušcích 200 dolarů (plus poštovné) za CD singl s novou písní z comebackového alba, jímž se Vincent po dvaceti letech vrací na scénu, je celkem silná káva.
Není divu, že fanoušci reptají. Jeden si na Facebooku povzdechl, že doufal ve vydání Vincentovy nové hudby za příčetnější cenu, a podotkl, že ne každý fanda si může dovolit utratit za hudbu takovou sumu. Vyjádřil také domněnku, že na tom pan umělec není snad tak špatně, aby musel po fanoušcích chtít takový obnos za singly, ale to si naběhl.
„Kdo jsi, že si dovolíš posuzovat mou životní úroveň? Chceš spravedlivou tržní cenu? To jsi trošku zaspal dobu, dneska si umělci sami mohou diktovat podmínky, za kterých se jejich dílo dostane k posluchačům. Je to úplně jednoduché – pokud na to nemáš, nekupuj si to. Kňouráte jako malí smradi, když Vinnie Vincent prodává něco za cenu, která se vám nelíbí. Ve skutečnosti je mi úplně jedno, jestli si mou hudbu koupíte, nebo ne. Jestli se vám zdá moje nabídka moc vysoká, radši si zůstaňte u desek KISS. Moje hudba není pro vás,“ vzkázal Mistr všem reptalům na sociálních sítích a dodal, že jeho tvorba je jako kaviár – taky si ji nemůže dovolit každý hejhula.
Mindráček z toho, že KISS jsou obrovští a v diskografii VINNIE VINCENT INVASION figurují dvě alba a jedno EP? Vše tomu nasvědčuje. Ale vystavováním obřího ega na světlo boží místo práce ve studiu a na pódiích cesta nevede. To pochopil i jiný přeborník v sebestřednosti Yngwie Malmsteen.
Autor: Jindřich Göth
Text je převzatý z únorového čísla Sparku, které je nyní v prodeji na stáncích nebo na Sparkshopu.
