CRADLE OF FILTH – Plzeň, Šeříkovka, 22. listopadu 2025
Obstojná, byť rutinní přehlídka plakátové dekadence
65% - Řinčení pod kotlem
V sobotu se v plzeňské Šeříkovce konal koncert největší stálice symfonického black metalu posledních tří dekád, CRADLE OF FILTH, což posilovalo předpoklad velké spousty příchozích. Navzdory němu byla nakonec kapacita sálu naplněna zhruba z 80 %. Britská kapela si nedávno prošla personálními obměnami, kdy v průběhu jihoamerického turné prožila horké chvilky a musela se rozloučit s dvojicí svých členů. Nahrazení kytaristy Marka Šmerdy alias Ashoka a klávesistky Zöe Marie Federoff museli CRADLE OF FILTH za běhu vyřešit naskočením nových koncertních spoluhráčů – novým kytaristou se stal další Čech, Jiří Háb, a za klávesy se postavila Kelsey Peters. Celou tu kontroverzní situaci s odchodem dvou muzikantů poté převzal hudební tisk, a protože ani jedna ze stran nešetřila prohlášeními, brzy šlo o celosvětově sledovanou bulvární pošťuchovanou. Zajímalo mne, jak si tento zčásti nově poskládaný metalový moloch povede.
V Plzni se před CRADLE OF FILTH předvedli v roli speciálních hostů ještě američtí deathmetaloví klasikové SUFFOCATION a dvě menší kapely, black/death Francouzi NARAKA a australská deathcore mašina MÉLANCOLIA, sety kterých jsem však oželel.
Začátek koncertu CRADLE OF FILTH se oproti plánu zhruba o čtvrthodinu posunul, kvůli problému s osvětlením scény. Přece jen se dalo předpokládat, že půjde o trochu větší show, ale nakonec vše vypuklo jen s nepatrným skluzem a zvuk krvežíznivců ze Suffolku měl solidně čisté parametry. Kdysi dávno bylo pravidlem, že právě CRADLE OF FILTH měli na svých koncertech opravdu špatný zvuk, kdy vše splývalo až do nepřehledné hlukové koule, ale tohle už pár let není pravdou a u tří jejich posledních výstupů mohu říct, že vše bylo naprosto v pořádku. Dani Filth se dost často prezentuje pouze jednolitě štěkavou kanonádou slov, vlastně bych se divil, kdyby tyto skřeky měly představovat slova z textů, zvlášť při vědomí, jak dlouhé elaboráty vždy utvářely lyriku kapely. Nicméně instrumentální jednotka za ním šlapala naprosto mimořádně a vše mělo potřebný tlak. Druhý služebně nejstarší člen a další český krajan Marthus (Martin Škaroupka) byl skvělou bubenickou jistinou zdravě nabušeného vyznění setu. Jiří Háb se dobře doplňoval s druhým kytaristou Donnym Burbagem, kterému sólové party spíše přenechával. Jestli nešlo dlouhému čahounovi u baskytary Danielu Firthovi něco upřít, tak stabilní pohyb po pódiu a máchání tou nejdelší hřívou v kapele. Za ním na vyvýšeném místě pak stála nová klávesistka Kelsey Peters, která se zhruba uprostřed setu skvěle vokálně uvedla mou oblíbenou položkou a dost možná jednou z nejmelodičtějších skladeb historie CRADLE OF FILTH, skvostnou blackmetalovou baladou „Nymphetamine Fix“, jejíž součástí je právě především hlavní ženský vokál. Tohle romantické zvolnění dobře kontrastovalo s uštěkanou a vesměs rychlou produkcí CRADLE OF FILTH. Dál bylo znovu poznat, že kapela v posledních letech jaksi zmelodičtěla a zpřehlednila svou tvorbu, což výsledku pouze prospělo a skladby se vlastně daly dobře poslouchat, neb působily jako vrstevnatý heavy metal s blackmetalovými ostny. Já osobně od koncertu dostal to, co jsem zhruba čekal, a v pohodě si vychutnal songy z nejnovějšího alba „Screaming of the Valkyries“, jako hned úvodní „To Live Deliciously“ nebo následné „Demagoguery“ a „Malignant Perfection“. Nejstarší položkou setlistu byla titulní věc z debutového alba „Principle Of Evil Made Flesh“. No a v závěru koncertu pak zazněl triumvirát klasik „Funeral In Carpathia“, „Blackest Magick In Practice“ a samozřejmě „Her Ghost Of the Fog“. Odcházel jsem spokojen.
Autor: Jan Píbal
Foto: Jiří Platzer
