Bubeník, zpěvák a skladatel Zdeněk Kluka, zakládající člen artrockové legendy PROGRES 2, vydává po téměř šesti desetiletích na hudební scéně své první album pod vlastním jménem. „Kyvadlo“ je inspirováno románem Umberta Eca Foucaultovo kyvadlo, písňové texty napsal brněnský básník Ivan Petlan. Album vyšlo 13. listopadu 2026 u vydavatelství Indies Scope na CD, LP a v digitální podobě.
„Vždycky jsem se jakoby schovával za kolektiv a najednou, ve svých skoro osmdesáti, musím s kůží na trh sám.“
Desítky let stál Kluka v čele či uvnitř kapel a projektů – od THE PROGRESS ORGANIZATION, kterou v roce 1968 založil s Pavlem Váněm, přes PROGRES 2 („Dialog s vesmírem“, „Třetí kniha džunglí“, „Mozek“, „Změna“ či „Tulák po hvězdách“), až po world music se skupinou ČANKIŠOU. Od konce 70. let navíc skládá scénickou hudbu pro česká a slovenská divadla (z velké části pro Divadlo na provázku / Divadlo Husa na provázku), film i TV.
„Kyvadlo“ bylo původně připravováno jako další koncepční deska PROGRES 2. Když se představy o jejím pojetí v kapele rozešly, natočil ji Kluka pod svým jménem – ovšem znovu v dialogu se spoluhráči. Na albu hrají a zpívají Pavel Váně, Roman Dragoun, Dalibor Dunovský, Tibor Molnár, Martina a Zuzana Růžičkovy, Borek Nedorost (Hammondovy varhany), Michal Cálik a Radek Zapadlo (dechy), kytarista Tom Jégr a Jan Kluka. Kluka je zároveň hudebním producentem a aranžérem celé nahrávky.
„Dramaturgicky se mi na album hodila skladba, kterou dokončil Pavel Váně, nadšeně jsem vzal jednu bluesovku od Romana Dragouna, další napsal Dalibor Dunovský. Nejsem to všechno jenom já.“
Ecův román není na albu převyprávěn. Posloužil jako odrazový můstek pro vlastní svět, v němž Ivan Petlan proměnil motivy, postavy a myšlenky předlohy v písňové situace. „Ten námět je takový, že můžeš odletět, kam chceš,“ říká Kluka. Petlanovy texty často vznikaly v mnohem delší podobě, než jakou unesla hudba; v příloze alba jsou proto otištěny v kompletní podobě.
Hudebně se „Kyvadlo“ nenechává svazovat žánrovými škatulkami. Propojuje artrockové kořeny, blues a dechovou barvu s divadelní zkušeností, kde hudba vždy reaguje na slovo, situaci a příběh, i s pohledem bubeníka, pro kterého rytmus není jen podkladem, ale způsobem, jak o skladbě přemýšlet.
Publicista Milan Tesař k albu dodává: „,Kyvadlo není tečkou za Klukovou hudební cestou. Je jejím dalším pohybem – možná překvapivým, možná dlouho připravovaným, ale především živým.“
Album nahrál a smíchal Dušan Souček ve Studiu Indies v Brně (duben–září 2026). CD doprovází 28stránkový booklet. LP vychází v rozkládacím obalu s rozsáhlým textem Milana Tesaře a všemi písňovými texty, také v limitované, ručně číslované a podepsané edici na barevném vinylu. Obal navrhl Václav Houf, fotografie pořídil Petr Volgemut.



















