Šest Bohů a sedmý syn v Praze!!!

Nejprve bych rád dal na vědomí dvě věci: reportáže mohou být fanouškovské nebo publicistické, fanouška nezajímá, jestli Bruce nevyzpíval jednu výšku, nebo že byl špatný zvuk atd. atd. Píše ze srdce, a to přesně podle svého cítění. Profesionál bere v potaz všechny aspekty, zvuk, výkony, výběr skladeb, vlastně je stejný, jako fanda, ale píše profesionálně a většinou nezaujatě. Začalo mi vadit, jak se rozšířily negativní recenze na koncerty, které se mi líbily, a že z reportérů za ta léta zmizelo nadšení, takže má reportáž je fanouškovská, byl jsem na nejlepší kapele a byl jsem nadšený. A druhá věc, mnoho lidí nazývá muzikanty příjmením, je to sice nepodstatné, ale Maidni jsou v mé rodině a nikdy bych jim neřekl jinak, než křestním jménem. Je to opravdu jedno, ale "Steve" mi přijde daleko uctivější, než "Harris"...

Před Edenem jsem stál od devíti ráno, ve frontě byla přátelská atmosféra a zábava, všichni už nadrženě toužili dostat se dovnitř, což se nakonec podařilo krátce po čtvrté. Rychlým během se mi podařilo dostat se do první řady na levou stranu pódia (z pohledu diváka), hned vedle posledního VIP člena fanklubu a first to the barrier páskou. Příjemná atmosféra pokračovala až do Voodoo Six, kteří se mi líbili ještě víc, než v Piešťanech, ale i přes to jsem si už přál, ať mladí borci opustí co nejdřív pódium a ať konečně začne ta pravá pařba!

A po Voodoo začalo trochu pršet... asi z toho bude ještě nějakou dobu nejdiskutovanější téma, protože nešlo téměř otevřít oči, protože okamžitě začínaly pálit kvůli nadbytku vody. Suchého na nás skutečně nezůstalo vůbec, ale kurva vůbec nic, kamarádka po koncertě musela do banky, protože její dvoustovky získaly zelenou barvu podle peněženky, která byla taky na ždímání.

A potom to začalo! Již ten Doctor Doctor mě nutil řvát a tleskat, když se do nás obulo intro s úžasným ledem, počasí umocnilo atmosféru zimy a nechalo Topfest hluboko ve vzpomínkách, kotel vřel a potom přišlo nádherné Seven deadly sins, seven ways to win... Ohromná exploze mi utrhla hlavu, bohové vrazili na pódium silou tornáda a ničili vše, co se jim postavilo do cesty. Meteorologové varovali před orkánem, ale Bruce by se jim vysmál do očí, když na nás ječel ten nejpekelnější text Moonchild (orkán, tornádo, hurikán, všechno možné). Apokalypsa je slabé slovo...

Zvuk byl podle pisálků špatný, podle mě dokonalý (možná to je tím, že jsem stál přímo pod reprákem), brutální vlna kytar řezala diváků jako břitva do žil , Steve svou basou drtil kosti v okruhu několika mil! Nad tím vším se tyčil mohutný hlas z Jeho bezedného hrdla, jako nekonečná propast pekel neměl ten řev konce, "MOONCHILD HEAR THE MANDRAKE SCREAM AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA". Měl jsem slzy na krajíčku.

Než jsem si stihl uvědomit, že je první věc za námi, Bruce nekompromisně hnal pekelnou mašinérii dál svým vražedným odpočítáním "ONE TWO THREE FOUR", a mohutný trojhlas prořízl atmosféru jako padající granát! Can I Play With Madness? Kurva můžeš!!! Nemohl jsem přestat řvát a máchat rukama! Potom jsem chytil trsátko, Davey se jenom pousmál, byl jsem v šílené agónii, každý sval napnutý, hlasivky praskaly, krk se točil bez vědomí mozku, který přestal řídit mé tělo, Maidni si mě vzali! Prisoner, společně citujeme krásnou předmluvu a Bruce se směje. Steve utíká jako svobodný mustang, Janick háže s kytarou jako s hračkou a publikum vře jako kotel lávy! A Adrian to proťal mocným riffem Two Minutes, nebudu o tom psát, škoda slov, nevyjádřitelné, konec světa...

Atmosféra se uklidní v Afraid, ale jen na chvíli, najednou kapela spustí tu nejlepší vyhrávku a lidi jim zobou z ruky, Bruce neúnavně hecuje dav, Davey se zase usmál:-) Při Trooperovi se jim podařilo dosáhnout až na nebesa, červená uniforma ovládla svět a válka začala! Nicko nelidsky ničil blány jako pěšák své nepřátele. Každý úder byl smrtící, bubny řvaly bolestí... Number a táboráček! Kdyby to intro slyšeli slovenští kněží, nasrali by si do plenek, tak nesvatí nedokáží být ani ti nejzamračenější black metalisté, a přitom se i ten věřící Nicko směje, kdo se bojí Satana, ať nevyslovuje nahlas jméno Iron Maiden, těch se bojí i Satan. Oheň byl všude, Hell and Fire! Phantoma sice pisálek zase odsoudil, ale já nic psát nebudu, kdo to neslyšel, ten to nepochopí, prostě Phantom naživo, copak je to vůbec možné? Maiden zabili svět...

A Run to the Hills taky stálo za to, jenom mě trochu zabolelo srdce při vzpomínce na Cliva, snad se má bubeníček dobře... Přes zvukovou zeď Wasted Years jsme se dostali za sedmým synem. Eddie byl dokonalý, atmosféra při mezihře magická a pekelná, uvědomil jsem si, že Maiden jsou jako opera, žádné fantazie a napodobeniny, Syn nám dal všechno, Syn nám dal do duší sílu žít! Clairvoyant se profesionálním kritikům nelíbil...mě jo. Steve je přece Bůh a jeho basové lince se poklonit musí úplně všichni, Clairvoyant byl zabijácký, propadali jsme se stále hlouběji a hlouběji do temné propasti, blíže a blíže k cvakajícím čelistem bestie! Fear of the Dark známe všichni z livek, takže řeknu jenom to, že překonal všechny youtuby a dévédéčka, Maidni vypustili Satana na svět, aby jej mohl Eddie podříznou, ani se nevzrušil, samozřejmost...

Iron Maiden nás dostala všechny, Bruce si podmanil naše duše a borci se na krátko rozloučili. Alespoň jsem mohl chytit druhé trsátka, Davey se zase usmál a Adrian přidal do sbírky potítko, můj život teprve začal! Churchil chvíli citoval ona památeční slova, a Aces High smetly všechny karty ze stolu, ohně byly všude, Bruce jako pilot řídil bombardér přímo proti nám a Steve s Janickem se předbíhaly, koho bude zítra bolet tělo víc. Na Evil jsem se moc těšil a dostal jsem opravdu to nejlepší. Když Bruce ječel "I will die for you!!!", do očí se mi málem draly slzy! Nakonec Running Free, nádherná klasika. Když Bruce představoval muzikanty, už jsem ani nemohl řvát... Ještě se Bohové uklonili, Dave se na mě naposledy usmál, Nicko si houkl do mikráku a byl konec.

Viděl jsem je počtvrté a zatím nejlepší, přebili Bergen, Oslo, Piešťany i všechny ostatní koncerty ostatních kapel, které jsem měl tu čest viděl, ale Bohové nakopali prdel opravdu úplně, ale ÚPLNĚ všemu! UP THE IRONS!!!