Psychedelický rock BLUES PILLS navozující posluchačům atmosféru šedesátých let vynesl švédsko-americké kvarteto téměř okamžitě na špici popularity. Jak svou slávu snášela zpěvačka Elin Larsson, bylo jedno z témat našeho rozhovoru. A také kouzlo analogu, problémy dnešního i včerejšího světa, vnitřní démoni a síla žen.
V čem tedy tkví největší kouzlo analogu? „Pro mě je analogové nahrávání mnohem autentičtější. Když něco poděláš, kolikrát se s tím musíš spokojit, ale právě v chybách je schovaný skutečný půvab analogu. Nemůžeš jen tak slepit nejlepší party k sobě. Když nahráváš digitálně, máš nekonečné množství pokusů, takže výsledek někdy zní až moc dokonale, což v podstatě neodpovídá pravdě. Zvuk analogu se mi líbí víc, je srdečnější a upřímnější, cítíš z něho lidskost a teplo. Popravdě se ale musím přiznat, že teď jsme nenahrávali analogově jako předchozí alba, i když jsme pásky měli k dispozici. Tentokrát se jedná o takový mix digitálního a analogového procesu. Všechny skladby prošly skrz mixážní pult a magnetofon, ale byly digitálně upraveny. Skoro bych řekla, že rozdíl ve zvuku moc výrazný není, ale celý proces je pohodlnější. Nahrávali jsme všichni dohromady kompletní skladby, takže jsou velmi spontánní. Neskládali jsme nejdokonalejší kousky dohromady tak jako většina současných kapel.“
Novinka „Holy Moly“ vyjde 21. srpna, kompletní rozhovor s kapelou najdete v srpnovém Sparku.
