Současná podoba PANTERY, ve které se k původnímu jádru sestavy připojili kytarový mág Zakk Wylde a bubeník ANTHRAX Charlie Benante, funguje především jako oslava odkazu bratrů Abbottových. Otázka, zda zůstane jen u pocty nebo dojde i na autorské novinky, však stále visí ve vzduchu.
„Určitě bych to dokázal,“ reagoval Benante sebevědomě. „Ale zatím nevím, jestli směřujeme zrovna tímto směrem. Je na Philipovi a Rexovi, kam to chtějí dovést. Zakk a já jsme tu abychom pomohli, ať už jsou naše ambice jakékoliv.“
Zatímco studiová budoucnost zůstává v rovině debat, Charlie má v hlavě jiný, mnohem hmatatelnější cíl. Rád by současnou koncertní energii zakonzervoval pro historii.
„Nějaká diskuze o tom proběhla, ale vlastně nic konkrétního. Rád bych ale vydal živé album s touto sestavou, abychom mohli zdokumentovat, co jsme udělali, a prostě to měli zachování ve fyické podobě. Myslím, že by to bylo skvělé,“ dodal bubeník. Kytarista Zakk Wylde s ním v tomto směru stoprocentně souhlasí a s úsměvem podotýká, že díky fanouškům s chytrými telefony vzniká „živák“ vlastně každý večer.
Kapela od začátku turné čelí vlně kritiky za to, že vůbec používá název PANTERA, když kytarista „Dimebag“ Darrell bubeník Vinnie Paul už nejsou mezi námi. Benante však vnímá současnou misi jako něco, co dalece přesahuje běžné fungování rockové kapely a posílá haterům jasný vzkaz:
„Mám pocit, že jsem se do této situace dostal z nějakého důvodu. Přál bych si, aby se lidé dnes k nám všem chovali starostlivěji a milovali nás. Přestaňte být tak zlí, protože vám řeknu jen tolik: za 10 let bude spousta z toho pryč. Pokud si to neužíváte teď, je to konec.“
Podle Charlieho jsou nejlepší odpovědí na veškerý skepticismus samotné koncerty. Do hal dnes proudí celé rodiny a rodiče s sebou berou děti, které stylotvornou éru kapely kvůli svému věku nikdy zažít nemohly. „Dime a Vinnie tam sice nejsou, ale my jen hrajeme písničky, které je třeba hrát znovu. To lidem zase vykouzlí úsměv na tváři a to je skvělá věc,“ uzavírá Benante.
