AIRBOURNE, THE AGONY
10.8.2026, Praha, Archa+
Australský parní válec AIRBOURNE a domácí dračice THE AGONY rozjeli prvotřídní rock’n‘rollový mejdan, až se v protější Labuti rozdrnčela okna. Koncert, který byl z původně plánovaného Fora Karlín z organizačních důvodů přesunut do komornější, ale o to autentičtější Archy+, nepřipustil pochybnosti. Nemilosrdný nápor energie nastal od prvních vteřin a skončil s posledním odehraným taktem. Pokud by vás potkal školáček z prvního stupně základky a zeptal se, jak vypadá pořádný rockový koncert, odpověď by našel v Arše+. Role předskokanek se, podotýkám naprosto skvělým způsobem, zhostila pražská dívčí formace THE AGONY. Kvartet, který na tuzemské scéně stabilně funguje už od roku 2013, nenechal nikoho na pochybách, proč si za ta léta vydobyl zcela zasloužený respekt. THE AGONY sázely jednu energickou skladbu za druhou a během jejich setu už zaplněný prostor dokázaly prakticky okamžitě dostat do provozní teploty. Nikola Kandoussi se svými girls předvedly naprosto suverénní, energický výkon. Je vlastně jedno, kdo byl předskokan a kdo headliner, THE AGONY nechaly na pódiu veškerou energii a my se jen můžeme těšit na novou desku „Blessings & Tragedies“, která spatří světlo světa tento rok v listopadu.
Krátká pauza na přestavbu pódia posloužila k doplnění tekutin a vydýchání, protože to, co přišlo ve čtvrt na deset, vyžadovalo odpovídající zásobu energie, i když stejného objemu energie se nám dostalo přímo z pódia. Bráchové Joel a Ryan O’Keeffeovi se svou partou vtrhli na scénu jako píchlí rojem včel. Nebudu se sebe dělat Australany nepolíbeného joudu, AIRBOURNE jsem viděl už několikrát, ale jejich živelná show se prostě nemá nárok omrzet. Neustálý tlak a nepřetržité přelévání energie mezi kapelou a publikem je prostě a jednoduše návyková záležitost. Po prvním songu byli AIRBOURNE absolutními pány situace a Joel svým typickým způsobem lidi hecoval ke spolupráci a nenechal je ani na chvíli vydechnout. Že jsme pocákaní pivem a píská nám v uších, to budeme možná řešit „až po“. Když pak Joel vlezl z pódia chlapíkovi z kapelního teamu na ramena a obkroužili spolu sál, musel kapitulovat i ten nejzapřisáhlejší skeptik. Můžeme brblat, že AIRBOURNE nic nového nevymysleli a vezou se na prověřených postupech jiných Australanů, to je úplně vedlejší a v našem případě nepodstatné. Injekci staré dobré školy, silně inspirovanou ikonami jako AC/DC či ROSE TATTOO si AIRBOURNE dávno přebrali po svém a já si určitě nehodlám kazit masivní přísun adrenalinu, kterého se mi dostalo.
Autor: Jirka Vacek
Foto: Jirka Platzer
