Možná jste si někdy položili otázku, proč právě thrashové kapely byly těmi posledními, které ve zdraví přežily éru osmdesátých let, tedy desetiletku, kdy se formovaly základní metalové škatulky. A některé z nich si mohly dovolit bez velkých ztrát projít i devadesátými lety, která jinak smetla vše, co zavánělo předchozí dekádou.
Kromě toho, že právě thrash metal dalším přitvrzením transformoval do death metalu, případně se sekanými riffy nechaly inspirovat nově vznikající kapely, jimž byly zasvěceny devadesátky, sehrál svou roli nápad, aby tehdy nejviditelnější thrashové akty netříštily své síly a spojily se na jednom monstrózním turné. Tak vznikl koncept Clash of the Titans, akce, jíž se později nechali inspirovat další organizátoři a skupiny.
První nabídky k uspořádání turné, které by spojilo thrashmetalové titány do jednoho exkluzivního balíčku, přišly tedy SLAYER a MEGADETH zpoza velké louže, přičemž dalším horkým kandidátem se stali TESTAMENT, kteří právě chystali svou čtvrtou řadovku „Souls of Black“. S vidinou účasti na Clash of the Titans byli nuceni hodit vše ostatní za hlavu a vrhnout se po hlavě do studia, aby byla novinka venku ještě před začátkem turné, což bylo přání (nařízení?) jejich tehdejší vydavatelské firmy. Čtvrtým ocelovým prutem pro evropskou část tohoto monstrózního turné se nakonec stali SUICIDAL TENDENCIES, u nichž byl ukován rovněž velmi žhavý kousek v podobě nahrávky „Lights, Camera, Revolution“. Vše začalo 22. září 1990 v belgickém Genku a celá riffová karavana byla na cestách plný měsíc, přičemž navštívila postupně Švýcarsko, Itálii, Španělsko, Holandsko, Francii, Německo, Švédsko, Dánsko a konečně Velkou Británii, kde ve Wembley napsala tečku za tímto historickým počinem.
Velký článek o Clash of the Titans najdete v aktuálním, záříjovém Fakkerovi.
