Hitlerův papež, státní suverenita naší země a tři nezvěstní hrdinové, to je nový film scenáristy, režiséra a filmového renegáta, Marka Dobeše. Ďáblova sbírka je zcela nezávislý snímek na téma vlastenectví, českého národního zájmu a dopadu smlouvy Hitlera s Vatikánem, tzv. konkordátu na naši zemi. Na projektu pracoval deset let. V těchto dnech se jeho práce ukazuje být vysoce aktuální. Česká republika podepsala konkordát jako tajnou smlouvu. Jednání o jejím schválení odhalují netušené souvislosti. Dejme mu tedy prostor, aby se k tak zásadnímu tématu, jakým konkordát pro naši zemi bezpochyby je a ještě dlouho bude, osobně vyjádřil.
Díl XX.
Na rozdíl od církevních lobbistů, kteří mají v Praze dle vyjádření doktora Rozka zajištěný nocleh i péči, nemá bojovník proti konkordátu v hlavním městě nic zadarmo. Právě naopak. Proto se logicky svůj čas snaží využít do maxima. Z hospody proto spěchá rovnou do kavárny. V předchozím díle jsme rekapitulovali naše senátně-poslanecké snažení v kultovní malostranské pivnici U hrocha. K další sumarizaci našich možností jsme se proto přesunuli od gotické klenby na historií neméně prodchnuté místo. Pravý břeh Vltavy, bývalý Palác Lažanských, novorenesanční budova postavená mezi lety 1861 a 1863, kde se od roku 1884 nachází podnik s výhledem na Pražský hrad i Národní divadlo, podnik oblíbený intelektuální elitou Karlem Čapkem počínaje a Václavem Havlem nekonče, matka pražských kaváren, Café Slavia.
Iuris Canonici Licentiatus Mgr. Jan Rozek se tu měl sejít Jakubem Horákem. Wikipedie o něm ví, že se jako autor strategie podílel na kampani České pirátské strany v parlamentních volbách v roce 2017 a byl v roce 2018 označen za jednoho z nejvlivnějších publicistů českých sociálních sítí. Ale především je mým vzácným spolužákem ze žurnalistiky a provozuje na HeroHero podcast Eccentric Club. Dodám lehce spoileroidně, že jejich společný podcast z pražského Eccentric Clubu zaznamenal v následujících dnech po uveřejnění enormní zásah a dokonce i influencer Petr Ludwig, který obvykle hájí cokoli, co vládnoucí koalice dělá, ho sdílel své několikasettisícové komunitě s komentářem, že to je nejdůležitější rozhovor, který v tomto roce slyšel.
Ale zpět do chladné noci 23. ledna 2025. V té době ještě nebylo tak snadné získat pro pana doktora prostor v médiích, jako dnes. Byl leden, cesta do médií teprve rozmrzala a složitě jsme hledali způsob, jak se dostat do povědomí pražských veřejných intelektuálů. Měsíc červenec, kdy tento text píši a konkordát se z hlediska všech rizik s ním spojených dostal naplno do veřejného prostoru, byl s výjimkou zájmu časopisu Spark, ještě po čertech daleko. Marně jsme například čekali, zda přijde pozvání do osloveného pořadu interviewisty Čestmíra Strakatého…
Přestože si oba mužové ihned porozuměli v obecné rovině dialogu o náboženství jako takovém, byl Jakub lehce nedůvěřivý, co se týče našich informací ohledně vatikánské smlouvy. Ostatně jako každý, kdo se s odhadem drtivých dopadů konkordátu do budoucího právního života republiky, do té doby seznámil. Byv sám otcem malé dcerky však brzy pochopil, proč podpořit úsilí muže spravujícího platformu procistoucirkev.cz. A čím hlouběji do něj pronikal, tím zřetelněji jsme na něm viděli, že ve svém pořadu bude s největší patrností ochoten prostor doktorovu varování poskytnout. Jedno bylo jisté už v tuto chvíli. Café Slavia je tím nejvhodnějším místem pro diskuzi na jakékoli intelektuální téma, obzvlášť týká li se možnosti komunikovat ho ve veřejném prostoru.
Jakub Horák: „Jednou bývalý kancléř, prezidenta Klause, Petr…”
MD: „Hájek.”
Jakub Horák: „Přišel s článkem, že apokalypsa se blíží, prostě a něco, něco. Tak jsem napsal kardinálu Dukovi na Facebooku, že bývalý kancléř prezidenta říká, že se blíží apokalypsa a očekávám, že on jako arcibiskup to má ve svý gesci, jestli by se k tomu moh vyjádřit. A opravdu mi odpověděl nějaký jeho mluvčí, že ano, že úvahy o apokalypse jsou součástí křesťanství, ale že nikdo neví, kdy nastane. Ale řek mi zajímavou věc, že americký křesťani instalovali kamery v Jeruzalémě, který míří na tu Olivovou horu, kde jsou hroby, protože se čeká, že až začnou vstávat mrtví z hrobů, tak že to začne v Jeruzalémě.“
V našem případě jsme vkládali větší naději v kameru Jakuba Horáka a jeho podcast. Předpokládali jsme, že pokud dá doktoru Rozkovi prostor ve svém pořadu on, osmělí se také ostatní. A skutečně, zhruba o měsíc později, 12. února 2025, jsme navštívili Eccentric Club a vznikl tento zcela první velký rozhovor, jehož ukázku můžete zhlédnout zde: https://youtu.be/KqKJZG8hxBE?si=ba32qm4-E1cH7WZ0
Po všech prohrách tohoto událostmi nabitého dne, 23. ledna 2025, jsme opět cítili naději.
Jan Rozek: „Tady nejde o místo, kde to peklo je, ale o stav duše. Jak řikal Honoré de Balzac, nebo kdo to psal, že nad peklem je vlastně jedinej nápis. Zde zanech svoji naději.“
Marek Dobeš – scenárista, režisér a kmenový přispěvatel Rockového časopisu Spark. Autor projektů Byl jsem mladistvým intelektuálem, Choking Hazard, Kajínek, původního scénáře Jan Žižka a aktuálně černé vlastenecké komedie Ďáblova sbírka. Zhlédnout můžete v podobě TV minisérie zde: https://www.stream.cz/dablova-sbirka
