Bruce Dickinson se netají, že s původním mixem „Balls To Picasso“ nebyl nikdy plně spokojen. Nahrávka tehdy kvůli zásahům mnoha různých producentů ztratila zamýšlenou tvrdost a dravost.
O novou, podstatně temnější a masivnější produkci se postaral renomovaný zvukový inženýr Brendan Duffey, který s Dickinsonem spolupracoval již na úspěšném albu „The Mandrake Project“. Cíl byl jasný, a to zesílit kytary, experimentovat s perkusemi a dodat původně eklektické desce mnohem větší hloubku. Výsledný tracklist sice věrně kopíruje původní LP, které to kdysi dotáhlo na 21. místo britské hitparády, přináší však zcela aktualizované studiové výkony a moderní aranže. Jako bonus pro fanoušky byly navíc zařazeny dvě dosud nevydané živé studiové nahrávky skladeb „Gods of War“ a „Shoot All the Clowns“.
Největším překvapením pro posluchače jsou však odvážné nástrojové inovace, které původní skladby posouvají do nečekaných rozměrů. Skvělým příkladem je právě energická hitovka „Shoot All The Clowns“. Duffey totiž do studia přizval dva profesory ze slavné Berklee College Of Music, držitele pěti cen Grammy, kteří pro píseň zkomponovali a nahráli masivní dechovou sekci. Kombinace řízného rocku s trombónem a trumpetou dodala skladbě naprosto zničující energii. Zkrátka nepřišly ani atmosférické balady „Change Of Heart“ a legendární „Tears Of The Dragon“, které nově obohatil orchestrální doprovod.
Znovuzrození nejslavnější Dickinsonovy balady „Tears Of The Dragon“ navíc doprovází velkolepý vizuální projekt. Po svém vystoupení na brazilském festivalu The Town v São Paulu se Bruce spojil s uznávanými režiséry Leem Libertim a Antoinem de Montremym. Společně s filmovým štábem a doprovodnou kapelou HOUSE BAND OF HELL obsadili monumentální prostory opuštěného starého pivovaru, který svou architekturou připomíná renesanční budovu. Přímo na místě je doprovázel orchestr ALMAI pod taktovkou Antonia Teoliho, jehož hudebníci byli pro potřeby kamer stylizováni do mysteriózní, až „zombifikované“ podoby.
Tento ambiciózní vizuální počin nakonec přerostl v samostatný, emocemi nabitý krátký film. Poetickou a dramatickou atmosféru celého díla podtrhuje strhující výkon brazilské baletky Renaty Bardazi, která píseň interpretuje skrze moderní tanec. Snímek si již stihl odbýt premiéru na prestižních filmových festivalech po celém světě, odkud si odnesl řadu nominací i cen, a nyní konečně míří do kin a k divákům. Fanoušci se tak mohou těšit nejen na poslech tvrdší hudební verze, ale také na uhrančivé filmové zpracování a exkluzivní záběry ze zákulisí samotného natáčení.
