Bývalý kytarista skupiny KISS Vinnie Vincent oznámil svůj plán vydat skladbu „Ride the Serpent “, hlavní singl z jeho dlouho připravovaného sólového alba „Judgement Day Guitarmageddon“. Každá skladba z alba bude k dispozici exkluzivně jako limitovaný singl na CD. Cena každého CD je 200 dolarů a bude odesláno pouze v případě, že se prodá všech 1 000 kusů.
Vinnie Vincent na Sparkshopu (za méně než 200 dolarů)
Vincent tvrdil, že tato struktura vydání byla navržena tak, aby zabránila „předčasnému pirátství“. Není divu, že ne všichni byli nadšeni z vysoké ceny každého singlu – ale Vincent zůstal ve svém záměru neoblomný.
Jeden fanoušek Vincenta vznesl na Facebooku námitku ohledně ceny singlu: „Obávám se, že tahle cena odradí lidi od skutečného užívání si vašeho krásného umění v této hrozné ekonomické situaci, zvláště pokud to tak bude u každé jednotlivé skladby. Doufal jsem, že vaše nová hudba vyjde jako celek za férovou maloobchodní cenu. I když vzhledem k vašemu osobnímu životu a potřebám nepředpokládám, že by vám tyto ceny ulehčily od jakékoli zátěže, kterou vám život mohl přinést, je to trochu moc pro nás oddané fanoušky, kteří se snaží platit účty za elektřinu a další služby potřebné k tomu, abychom se cítili „normálně“ a přitom nám stále zbývala finanční částka, kterou sotva spoříme poté, co natankujeme a zaplatíme všechny běžné výdaje.“
Vincent se i přes kritiku držel svého a napsal obsáhlé vyjádření: „Za prvé, zvažte analogii s kaviárem nebo výtvarným uměním,“ řekl. „Ne každý si to může dovolit. To je jednoduché. Zadruhé, vadí mi vaše urážka typu ‚potřeby osobního života... ceny zmírňují mé břemeno‘. Kdo sakra jste, abyste předpokládal takovou teorii, protože si to nemůžete dovolit, nechcete platit nebo nesouhlasíte s mou cenou? ... Ale vy očekáváte férovou tržní cenu.“ „Spravedlivá tržní cena? Lol. To bylo včera. Vítejte v nových podmínkách. Umělci si mohou a budou stanovovat vlastní standardy a pravidla pro nákupní cenu svého umění, až začnou mít dost toho, že je vždycky někdo oškube... tedy pokud nějací hodnotní umělci zbydou nad rámec těch standardních. Pokud s cenou nesouhlasíte, nekupujte to. Je to tak snadné.“
Vincent pokračoval ve stylu, že nezávislí umělci se nyní musí prodírat „pustinou přežití jako z filmu Mad Max “ a „jsou přímými oběťmi masivních podvodů, zredukovaní na žebrání a podbízení se o lajky a odběry od samozvaných spratků, kteří chtějí jejich práci zdarma nebo téměř za nic. Přesto jsou to ti samí ufňukanci, kteří nemají problém zaplatit někomu 500 dolarů za cihlu z domu, který zboural, nebo 1 000 dolarů za propocený pár použitých ponožek. Ale vy děvky pláčete a kňouráte jako malí smradi, když VV prodává něco za cenu, která se vám nelíbí. Dospějte už sakra! Moje cena mě chrání před lidmi, jako jste vy, kteří si nakoupí levně od pašeráků.“
Vincent šel ještě dál a navrhl, aby se jeho kritici neobtěžovali poslouchat jeho hudbu nebo komunikovat s jeho sociálními médii: „Upřímně řečeno, nezajímá mě, jestli si moje díla kupujete za mou cenu, nebo ne,“ řekl. „Ve skutečnosti vám doporučuji, abyste zůstali u svých nahrávek KISS, protože tam patříte. Moje hudba není pro vás.“
Vincent závěrem do lesku naleštil už tak hypertrofované ego: „Moje cena je odměnou za můj talent a hudbu, kterou fanoušci chtějí a na kterou čekají. A v neposlední řadě, stojí to za každou korunu. Je to nejlepší designová droga na trhu – nekonečná euforie čistého ohně proudícího vašimi žilami.“
Vinnie nezklamal, ve svých očích je ten nejlepší. Můžeme si ťukat na čelo a vysmát se jeho konstantně sebestředným prohlášením, které se kolikrát s realitou potkávají jen velmi ztěžka. Nebo se můžeme zamyslet nad tím, jak jsou umělci bez skrupulí odrbáváni ze strany managementu, firem a dalších. Když už nic jiného, tahle rovina za zamyšlení stojí.
