Evropský metal zažil v polovině 80. let zlomový okamžik. Zatímco americká scéna z Bay Area válcovala svět čistým zvukem a propracovanými strukturami, v tehdejším západním Německu se rodila špinavější, agresivnější a mnohem extrémnější odpověď. Tou byla velká teutonská trojka KREATOR, SODOM a DESTRUCTION.
Právě trojice hudebníků z města Weil am Rhein vydala pod hlavičkou vydavatelství Steamhammer Records desku, která navždy změnila tvář evropské tvrdé hudby. Album „Eternal Devastation“ oslavilo své 40. výročí a dodnes zůstává chirurgicky přesným manifestem žánru.
Na svém raném EP „Sentence of Death“ z roku 1984 a debutu „Infernal Overkill“ o rok později se DESTRUCTION ještě topili v temném, proto-blackmetalovém odkazu britských VENOM. Nahrávání v bavorském studiu Hilpoltstein pod taktovkou producenta Manfreda Neunera však přineslo radikální evoluci. Kapela se posunula k nekompromisnímu, rychlému, a především kompozičně sofistikovanému thrash metalu. Zvuk sice zůstal syrový, ale instrumentální výkony získaly nevídanou geometrickou přesnost. Kytarista Mike Sifringer stvořil unikátní, řezavý a bleskurychlý tón, který definoval celou tehdejší epochu. Frontman a baskytarista Schmier zase posunul svůj charakteristický ječivý vokál na novou úroveň stability a dravé agresivity. Pro bubeníka Thomase „Tommyho“ Sandmanna byla tato deska labutí písní, protože kapelu krátce po jejím vydání opustil.
Nahrávka s ikonickým obalem od Sebastiana Krügera nabízí sedm nekompromisních zářezů, přičemž ty nejvýraznější tvoří absolutní kostru koncertních setů DESTRUCTION dodnes. Otvírák par excellence představuje skladba „Curse the Gods“, jejíž úvodní kytarové vybrnkávání a následný přechod do zběsilého tempa patří k nejcitovanějším momentům v historii metalu. Dalším pilířem je propracovaná píseň „Life Without Sense“, která se díky svému sociálně kritickému textu stala důkazem, že thrash metal nemusí být jen o satanovi a bezhlavém ničení. Rychlostní limity tehdejších možností hry na kytaru pak dokonale demonstruje zběsilá smršť „Eternal Ban“.
Rok 1986 byl pro tvrdou hudbu obecně klíčový, protože v USA vyšly žánrové milníky jako „Reign in Blood“ od SLAYER nebo „Master of Puppets“ od METALLICY. Německo však na tuto invazi kontrovalo se stejnou silou, mimo jiné díky brutálnímu albu „Pleasure to Kill“ od spřízněných KREATOR. Zatímco KREATOR sázeli na absolutní animální brutalitu a SODOM začali budovat svůj válečný kult, DESTRUCTION do tohoto trojúhelníku vnesli technickou inteligenci, bleskové změny rytmů a do té doby neslyšenou riffařinu.
Právě díky albu „Eternal Devastation“ se velká teutonská trojka stala nepopiratelnou, protože ukázala celému světu, že evropský metal je plnohodnotným, samostatným a nesmírně vlivným hnutím. I po čtyřech dekádách řeže tento materiál s naprosto stejnou intenzitou jako v den svého vydání.
