ACCEPT táhnou a jejich úspěchy po comebacku se stále navršují. Když k tomu přidáte dvě velmi kvalitní předkapely, máte tu večer pro metalistu naprosto stvořený a navíc plný překvapení.
Překvapení 1 – SALAMANDRA už opět hraje v čele s Ivanem Borovským. Absolvovala tak už páteční ostravský koncert a pokračovala i ve Zlíně. I ve zkráceném setu šestice předvedla, že deska „Imperatus“ není náhoda a výtečně se prezentovala i živě. Překvapení 2 – z avizovaných čtyřiceti minut se nakonec ještě pár ukrojilo. Jednu skladbu bychom určitě všichni ještě s radostí snesli.
Překvapení 3 – Australany DAMNATIONS DAY a jejich debut „Invisible, the Dead“ jsem vám aspoň v krátkosti představil v tištěném Sparku loni v minirecenzi. Nyní si je přivezli ACCEPT do Evropy jako předkapelu a čtveřice nasázela svůj progresivní powerthrash stejně intenzivně jako z desky. Skvělé hráčské výkony a neuvěřitelný rozsah zpěváka a kytarista Marka Kennedyho. Tohle je přesně můj šálek kávy, doufám, že jste si další australské metalové vyslance taky užili, protože nyní už věřím, že o nich uslyšíme i v budoucnu.
Překvapení 4 – ACCEPT neměli žádnou plachtu, přitom dusající býk v červeném by na pozadí sedl jako příslovečné pozadí na hrnec. Překvapení 5 – Mark Tornillo vypadl v úvodní „Stampede“ z rytmu, zřejmě nervozita i u tak zkušeného borce hraje roli (či v tom byl namočen špatné nastavený odposlech?). (Naštěstí) překvapení 6 – ACCEPT zahráli spoustu skladeb z nové desky. Bylo slyšet, že živé provedení jim ještě přidává šťávu. Dodrželi i tradici, více hrát a méně mluvit. Skladba střídala skladbu po celé dvě hodiny bez nějakého oddechování. I kousky ze „Stalingrad“ najednou ožily.
Resumé – na ACCEPT se vyplatí chodit, protože kapela co do kvality i kvantity naloží vždy svým fanouškům vrchovatě. A letos jsou navíc podle mě v životní formě.
text: Jan Kozák
