Mít v osmačtyřiceti letech třicet šest let zkušeností je životopis, který by ocenil každý náborář. Zvlášť poté co byste mu pověděli, že váš první flek byl flek předskokana B. B. Kingovi. Joe Bonamassa se může tímto vším pochlubit. Ani to ale není konec. „Zázračné dítě“ z Velkého jablka se na show neukáže bez slunečních brýlí a unikátního kytarového stylu. Jeho sóla jsou neopakovatelná a každý koncert přináší doposud neslýchanou podívanou.
„Nesmíte se z toho posrat,“ odpovídá bluesman na otázku, co ho ještě stále drží v hudebním byznysu. Sláva a peníze pro něj nic neznamenají, ale bez adrenalinu pódia si neumí představit život. Význam slova tréma je mu skrytý a vždy si k sobě vybírá největší talenty v branži. Jak funguje blues na tour a jak ukočírovat mužsko-ženskou chemii v kapele? O tom a o mnohém dalším vypráví v srpnovém Sparku.
Třeba i o tom, jak přistupuje ke kytarovým sólům: „Rozhodně je to vždy čistá improvizace a nic jiného. Kdo by si to měl taky vše pamatovat, aby to odehrál vždy stejně. Snažím se nahrávat skladby tak, jak bych je zahrál i živě. Bez toho by to nebylo autentické a pak bych to už nebyl já. Hudba se má dělat bezprostředně srdcem.“
