V aktuálním Sparku vám přinášíme poměrně obsáhlé Klenoty albových archivů, v nichž jsme si o něco důkladněji posvítili na jeden z památných záseků domácí extrémní scény, a to třetí album TÖRR „Chcípni o kus dál“. Od jeho vydání letos uplynulo přesně třicet let, což byla příležitost vydat ho v reedici a vyzpovídat vrchního bassmasturbátora Vlastu Henycha.
Řeč přišla na tiskové chyby u původního obalu, nahrávání u Radima Pařízka v Citronu, pěvecké schopnosti Šakala a Marťana, ale taky na to, kdy sám Vlasta desku slyšel naposledy.
Reedici „Chcípni o kus dál“ i nový Spark seženeš na Sparkshopu
„Svoje desky poslouchám jen asi půl roku po vydání. Před albem i během natáčení se nevěnuji ničemu jinému a zabývám se tím od rána do večera. Po vydání sleduji reakce. Hledám chyby, ale i to, co se povedlo. Toho alba jsem půl roku tak plný, ze ho pak nemusím slyšet třeba dvacet let. Což je i případ ,Chcípni o kus dál‘,“ říká Vlasta Henych.
„Když slyším album po takové době, už mám odstup a poslouchám to jako cizí kapelu, aniž bych si uvědomoval, že to je moje práce. Zvukové chyby s tím, že to nešlo tenkrát lépe, slyším a toleruji. Teď jsem si ho poslechnout musel, protože jsem schvaloval mastering. ,Chcípni o kus dál‘ je dobrá deska, a dokáže mě i dnes překvapit, co z nás kdysi vypadlo a v jaké jsme byli formě.“
