Nový Spark
venku od 31. srpna
N.V.Ú. vzkazují: Těšte se pankáčové!!! – (2)

N.V.Ú. vzkazují: Těšte se pankáčové!!! – (2)

"Historie skupiny sahá až do první poloviny 80. let, kdy se dva kámoši: kytarista Pavel "Pafka" Doležal a Štěpán „Makeba“ Málek, v té době působící jako hráč na klávesy a saxofon v notoricky známé skupině JEŽKOVY ZRAKY, rozhodli založit kapelu. Oba přibírají dívčí duo, bubeníka a baskytaristu, takže na jaře 1985 mohla vzniknout nejprve novovlnná skupina MANICHINACE, posléze na podzim 1985 známější formace s názvem KMITACÍ ADAPTER."

Tolik web N.V.Ú.  Ke KMITACÍMU ADAPTERU jsme se, pravda, nedostali, ale zato jsme stihli projet jiná témata. K jednotlivým otázkám se dle vlastní úvahy a nálady vyjadřovali Štěpán „Makeba“ Málek a Jirka „Jyřýček“ Franc a povídání se nám nakonec tak trochu prostorově vymklo.

Stylově je vaše muzika dost pestrá, občas skáknete klidně i do skáčka. V jakém duchu se rýsuje příští řadovka?

(J): Máš pravdu, N.V.Ú. jsou známí především tím, že žádný hudební styl nám není cizí – tedy snad kromě techna a dechovky, takže v nových skladbách lze slyšet jak SKA, tak i klasický motörheadovský rock’n‘roll a samozřejmě klasický punk 80. let, na kterém jsme vyrůstali. Snad jen čím se liší od skladeb z roku 2009, kdy vyšlo poslední album, je kratší stopáž, která se pohybuje kolem 2 minut a trošku propracovanější aranže, v nichž nechybí například dechové nástroje.

Když jsme u různých žánrů: co tak v současné době nejvíc posloucháte, případně co vás dokáže inspirovat?

(Š): Tady si dovolím hovořit pouze za sebe, protože posluchačský záběr kapely jako celku je opravdu velice pestrý, tedy ne že bychom se jako celek neshodli na většině toho, co zde budu jmenovat sám za sebe. Je pravda, že toho poslouchám opravdu hodně, a to nejen z punkového ranku. Takže zkusím vysypat svůj TOP posledního roku. Tuzemská scéna: MUERTI, FUNKCE ŠROUBU, DUNAJ, NEŽFALEŽ, MALIGNANT TUMOUR, ELECTRIC MAN, ANYWAY, PIPE & PINTS, GREEN MONSTER, ZPUTNIK, HEJTMAN a další. Ze zahraničí třeba: THE ADICTS, CARBURETORS, Hank Williams III., Johny Cash, Tom Waits, GUITAR GANGSTERS, MOTORHEAD, ROSE TATOO, MOTLEY CRUE, GANGRENE, DEAD KENNEDYS, JOHNY WINTER, KLINGONZ, GRINDERMAN, Iggy Pop, SIGUE SIGUE SPUTNIK, Maurice Ravel, Krzystof Penderecki a mraky dalších.

(J): Tak mě například teď v pokoji zní švédská folkmetalová kapela OTYG (doporučuju!!!) a v poslední době mě moc moc zaujali trutnovští EXORCIZPHOBIA a písečtí LAHAR, což je asi nejlepší český thrash metal. Fakt se nebráníme vůbec žádným hudebním hranicím, a jak říkal Werich – „hudba je jen blbá nebo dobrá“, tak myslím, že my posloucháme tu dobrou.

A co se týče inspirace, ta je všude kolem nás. V přírodě, ve vážné hudbě, v jakémkoliv momentu, který někde zaslechneš a zaryje se ti hluboko do mysli. Jedna z našich nových věcí vznikla třeba tak, že mě napadl při pochůzce v lese, kde pracuju, štěpný motiv, který se mi zažral do hlavy a pořád jsem si ho pískal. Pak už mi to nedalo a napískal jsem si ho do mobilu. Pustil jsem ho kytaristovi Marwinovi, on to zpracoval do akordů a hle – skladba je na světě! (smích)

Na vašem webu mě u rané historie zaujala věta: „Následující čtyři roky znamenají tvrdší odklon k punku, což přineslo i odchod ženského dua“. To je docela zajímavý výrok v kontextu řady punkových kapel, které jsou tvrdé a mají tam ženské. Je pravda, že vám na nahrávkách každou chvíli nějaké dodnes hostují – ale stejně. Nějaký comment k výše uvedenému výroku? (smích)

(J): Já myslím, že je to úplně nastejno, vždyť před 25 lety si vezmi ve světě třeba CAPITOL PUNISHMENT, THE ADVERTS nebo i vůbec komplet ženský kapely – THE GO-GO´s, THE RUNNAWAYS nebo metalové VIXEN. A to se nebavíme o zpěvačkách. V dnešní době bych jmenoval RADIO JEREVAN, IN PUBLIC ILL nebo výborné celodámské SOURCE BITCH či K.O.Ž. z našeho města. Vůbec bych nedělal rozdíly. Naopak si myslím, že když je v kapele ženský element, ten pánský element se mu přizpůsobuje a dává tím i trochu jinou formu či tvář hudbě, kterou tvoří.

Můžete zavzpomínat na svoje úplné začátky, když jste ještě měli duo u sebe, kdy došlo ke zlomu (přitvrzení) a s jakou vidinou „soundu“ nebo prostě toho, co jste chtěli začít dělat třeba jinak … co konkrétně zlom inspirovalo?

(Š): Víš, ono to vyplynulo samo. Faktory vlivu a okouzlení tam pochopitelně byly taky, prostě jsme chtěli přitvrdit a výraz žen tam jaksi nepasoval, ale vliv měly i praktické a existenční problémy, holky tomu nebyly schopné v tu chvíli dávat tolik energie, co bylo třeba (nevyčítám jim to), takže se jaksi odpojily či byly postupně odpojeny. Prostě jsme z nich nemohli vydolovat patřičný výraz, takže nemělo smyslu to hudebně držet po kupě. Lidsky jsme zůstali přáteli dodnes.

Co považujete za nejdůležitější zlomy či mezníky ve své historii?

(J): Já osobně vůbec nástup do kapely v roce 1990. Štěpána zpěváka jsem znal dlouhou dobu předtím a vážil jsem si ho. Opravdu. Byl a je to člověk, kterej nezkazí žádnou srandu, je tvořivý a lze s ním o čemkoliv kdykoliv mluvit. Je vstřícný a punker tělem i duší. Bez něj si N.V.Ú. nedokážu představit. Od nástupu do N.V.Ú. se v podstatě nic nezměnilo, hrajeme pořád, bavíme sebe i lidi a tak to má být…

Ještě se vrátím k těm ženským hlasům – objevují se vám jako hosté jak na studiovkách, tak na koncertech – koho vlastně nejčastěji takhle stáhnete?

(J): No… (smích), je to tak, že zpěvačky pravidelně střídáme podle toho, jak se nám který hlas líbí. Prostě v praxi je to tak, že někde hrajeme, tam nás nějaká pěvule zaujme, tak za ní dojdemf a poprosíme, jestli by nám nedala svůj zlatý hlas na jednu dvě skladby k dispozici a je to. Z 99% se vždy domluvíme. A co se týče koncertů, poslední sezonu s námi jezdila koncerty Marteeny z kapelky THE DISSIDENTS, která má překrásnou barvu hlasu. A jinak na koncertech to je tak, že v zápalu euforie na podium vyleze punkerka, zaskřehotá, my se na sebe zasmějeme a hrajeme dál. Živý koncerty neřešíme, ty jsou hlavně pro zábavu. Lidi se na nich musí bavit, ne si hýčkat deprese nebo dokonce se prát…

Texty u punkových kapel jsou vesměs „dané“, vycházejí ze života, reagují na průser kolem, v jiných případech srandistické a uvolněné, a tak jen stručně: jak se vyvíjejí u vás?

(J): Naše texty jsou podle mě už méně nasrané a už se v nich nesnažíme najít odpovědi na spousty otázek jako dřív. Ty odpovědi jsme postupem času a našeho věku našli. Samozřejmě se snažíme zpívat o tom, co nás štve a co nám vadí. Ale už děláme texty i s nadsázkou a s kapkou legrace. Už je to spíše o zamyšlení nebo konstatování. Jak to vidíme kolem sebe, spousta lidí už rezignovala. Neříkám, že my také, ale když vidíš, že nic nezměníš, ani kdyby ses postavil na hlavu a zpíváš o tom samém už 25 let, začnou vznikat i jiné texty.

Angličani mají hezké úsloví „jednou pankáč – vždycky pankáč“. Což je v Británii vidět i v tom, že na koncertech člověk potká punkery mladého i velmi pokročilého věku. Nutno ovšem říct, že Anglie jak je konzervativní, tak je tolerantní a na vzhled nijak nedbá a všechno bere jako samozřejmost. Naše kotlina je ovšem úplně jiná. Jak se daří punkerům v Čechách z pohledu „veteránů“?

(J): Hahaha, to je dobrá otázka. Ano, my už se nikdy nezměníme, za to můžu dát ruku do ohně. A je fakt, že známe tisíc lidí, co jsou nebo byli punkáči tak v rozpětí věku 13 až 20 let a dlouho jim to nevydrželo. Ale naopak známe i spousty lidí, kteří do toho punkového vlaku skočili a už z něj nemíní vylézt. Naštěstí jich je pořád dost. A tak i na našich koncertech vidíš punkery, kterým je třebas 50, ale dokážou si ten koncert užít líp, než kdejakej junior. Je fakt, že někteří z nás mají viditelné znaky rockerství (tetování, spousty náušnic, piercing) a musím říct, že do dnešní doby - a mně osobně to hodně vadí - na tebe někteří lidé koukají skrz prsty. Například pravidelně chodím plavat se synkem a když se vysvleču v šatně, mám pár tattoo, tak někteří rodičové v mém věku si občas neodpustí jadrnou poznámku. V lepším případě mají vytřeštěné oči. To mi vůbec nevadí, naopak. Ale když nějaký spořádaný rodič před mým synem utrousí „ten je ale modrej, kriminálník“, tak to už mě namouduši míchne. Předsudky tu pořád jsou a zřejmě i budou a to je velmi nedobré i pro naši společnost jako takovou. Ještě pořád tady přetrvává, že člověka soudí podle vizáže a ne podle toho, co dokázal.

Jde taky hodně o tom, co si pod slovem „punker“ představíš. PUNK může bejt vysokoškolský profesor s nagelovanou pěšinkou stejně dobře jako smradlavej punkáč žijící v kanále. Jde jen o to, jak si to člověk vyloží … Podle mě PUNK je synonymum pro člověka, který punk poslouchá, žije s ním a má ho prostě v srdíčku. Jak už tam jednou ty RAMONES jsou, tak je nevypáčíš ničím a nikým. A jak se oblíkáš nebo jak vypadáš, to už bych vůbec neřešil. Když jsme hráli ve Švýcarsku, přišli na náš koncert lidi zastupující Řád Svobodných Zednářů. U nás by se jim lidé vysmáli, co je to za maškary. My, protože už jsme byli ponaučeni od pořadatele a od Štěpána, jsme pouze udiveně zírali a posléze jsme se s nimi i pobavili. Jen si to představ, do plnýho sálu pogujících punkerů vejde několik osob oděných jak z minulého století, zaujmou pozice, dají si drink a tiše ten náš randál poslouchají. Pak tleskají. Byl jsem fakt z nich docela rozhozený, než jsme zjistili, jak příjemní a chytří lidé to jsou. A tak by to mělo fungovat všude.

V této souvislosti mě napadá: dnešní omladina je na tom už přeci jen trochu jinak. Nezávidíš jim, že až oni budou v pokročilejším věku, tohle nebudou řešit, protože budou tetovaní či různě modifikovaní „úplně všichni“, tedy až na pár nedotčených exotů?

(J): Tak ano, na jednu stranu je dnešní doba svobodná, můžeš si říkat, co chceš, kdy chceš a o kom chceš. Dnešní omladina může cestovat, svobodně si zvolit, jakým směrem se budeš ubírat, jestli budeš pokérovanej od hlavy k patě nebo budeš mít piercingu plnej obličej, je to zkrátka volba každého jednoho. Nemyslím, že by kdekdo měl tetování, ono těch odnoží bez tetování je taky spousta. Jen mě mezi námi mrzí, jak strašně ubylo lidí z řad tzv. mániček a vůbec undergroundové muziky a kultury. Je to samozřejmě dané tím, že padl komunismus, ale vůbec tu už nejsou kapely a moc mi chybí kapely typu OZW, JEŠTĚ JSME SE NEDOHODLI, MÁMA BUBO, SOUBOR TRADIČNÍHO POPU a podobně a nahradili je různé RYBIČKY 48 nebo MANDRAGE, které svou propíraností v rádiích a image tzv. punk kapel z Bravíčka a la GREEN DAY (tím nechci říct, že by špatně hráli, v žádným případě) si vydobyli místo slávy mezi punkovými dinosaury jako jsme třeba my nebo PLEXIS či SPS, kteří si svou pozici odpracovali dlouholetým hraním v začouzených klubech. Ale to jsem odbočil...

(Nasadila jsem si úlekem spadlé brýle a šla si z rozrušení uvařit nové kafe) Moment, ale to je zajímavý úhel pohledu. Já mám naopak pocit, že je undergroundová scéna narvaná kapelami jako nikdy, ať už v metalové branži nebo v punku ??? Vůbec nemám na mysli samozřejmě rádii přemílané kapely, ale naopak ty, co vymlacují kluby a do médií se nedostanou? Není to spíš tak, že se třeba jako kapely začínáte generačně míjet – tedy i fyzicky na pódiích? I když to mi nějak nepřijde …

(Š): Myslím že Jyřka měl na mysli spíš to, jak se dnes marketingově mladým „rebelům“ cpe co je „správná alternativa - potažmo generační vzpoura blablabla, jinak s undergroundem jsme propojeni stále, přestože hrajeme i na víceméně mainstreamových počinech typu velkých festivalů. Ale je pravda, a to jsem člověk tolerantní a poměrně bezbřehý, že z některých těles, která se spojují s pojmem punk, což jsou žel i zmíněné RYBITCHKY bych blil, kastování je mi odporné, ale někdy přesto skřípu zubama, haha…

(J): JANI, TO JSME SE TROŠKU NEPOCHOPILI … Měl jsem na mysli undergroundové kapely typu Plasticů – UG kapely jako styl, nikoliv kapely pohybující se na okraji žánru a vyhýbající se masmediím !!!

Samozřejmě bandiček v undergroundu jsou mraky a velice schopných a výborných. A to ať už v podzemí punkovém nebo metalovém. Je to dáno nezájmem rádií a TV o okrajovou subkulturu, protože z toho nic moc nekouká, takže v radiu skončíš u nejtvrdších max. MANDRAGE nebo VISÁČŮ (a to už musí být hodně někdo hodný) a v TV? Tuším na Óčku jde nějaký rockový pořad, ale v právní televizi za kterou si platíme? To jsou zvratky... :-(. Tuny a tuny nesmyslných nicneříkajících seriálů a nebýt pár kvalitních dokumentů (Paměť stromů atd.), snad bych telku ani nezapnul. O rockových hudebních pořadech ani nemluvím… Nebýt pár rock rádií (Beat, Hey, RockZone), beatovou muziku bys v naší republice ani nezaslechl…

A co se týče hraní v undergroundu tak věř, že s mnohými kapelami hrajeme a na mnoha undergroundových akcích taky. Pořád je tu dost a dost lidí, kteří se v UG pohybují a nevylezou z něj. A to je dobře.

Fuj, tak to se mi ulevilo. Fakt jsem se lekla. OK – vše jasné!

Hráli jste na spoustě akcích – je některá, která vám obzvlášť uvízla v paměti?

(J): Těch vzpomínek je moc, ale vždycky uvádím to, jak jsem se vzbudil po vydařeným koncertě, šel si otevřít ranního lahváče a v kuchyni spolu myli nádobí Štěpán a Havoc z kapely ONE WAY SYSTEM. Nebo jak jsme s Eddiem z THE VIBRATORS na naší manželský posteli (kdyby to moje žena viděla, asi bych už byl rozvedený! (smích)) jedli umaštěnýma rukama v pekáči celý kuře bez chleba a zapíjeli ho domácím rumem… Nebo jak Peter z PETER AND THE TEST TUBE BABIES chválil český pivo a přitom nevědomky pil Birell. A třeba když Colin z GBH nám naléval zelenou, říkal jak mu strašně chutná a že mu to nic nedělá a potom skákal z beden asi 4m vysokých do publika ... Těch zážitků je tak na pět životů… Nesmím ale zapomenout na leadera kapely THE ADVERTS - TV Smithe, který je pro nás opravdu synonymum punku. Je to člověk, který se narodil v roce 1956 a na podiu by mu to nikdo neřekl. Skáče, křepčí, dovádí jako zamlada. A když si s ním povídáš, tak máš pocit, že jsi ten 77´zažil na vlastní kůži. Ten člověk by měl právo ze sebe dělat superpunkovou hvězdu a přitom nikoho skromnějšího jsem ještě nepotkal. To samé by se vlastně dalo říct i o kapele GUITAR GANGSTERS, která za námi pravidelně na koncerty do Čech dojíždí. Ale je fakt, že většina zahraničních hvězdných punkových kapel vůbec žádné hvězdné manýry nemá. Charlie Harper z UK SUBS ti klidně ve frontě koupí pivo, prostě lidé, co mají punk v srdci a ne na hlavě (i když to se nevylučuje samozřejmě) se chovají naprosto přirozeně. A jestli jim je 18 nebo 60 a mají kohouta na hlavě nebo už jen šedý chmýří, na tom nezáleží.

Když se vrátím k úplným začátkům – tak by možná neuškodila ani historka z dob dřevných, tedy ještě za bolševika …

(Š): Haha, těch máme plnou knížku…

(Pozn. To je pravda, odkaz na plnou knížku máte níže.)

(J): No, bolševici byli, jsou a budou svině největší a to budeme říkat do konce života. Mně málem hrozilo vyhození ze školy kvůli placce DISCHARGE a podobně. Na výslechu mi hrozil policajt 24 hodin na cele a podobně. Párkrát jsem dostal na budku, ale jinak nic velkého. Jejich největší hrůza a zlo byla v tom pomalém, ale důsledném potírání všeho, co bylo alespoň trochu jiný, než jejich rudej vzor ze Sovětského Svazu. A tak jakmile vyšla na něco špatná recenze, bylo jasný, že to bude dobrý.

Hodně služebně mladších kolegů využívá existujících sítí a na koncerty vrážejí do vyloženě exotických destinací. Co vy? Také cestovatelé?

(J): Pravidelně jezdíme na Slovensko, do Maďarska, Německa na nějaké ty festivaly. V současné době máme pozvání do Finska za THE APPENDIX. Uvidíme, jak se to vyvrbí. A ano, máme pozvání i do Argentiny a Brazílie, ale je to o tom, že si musíš koupit letenky a pak tam tři neděle spíš po různých squattech a hraješ po garážích s 30 lidmi a to myslím už pro nás není. Tímhle už jsme si prošli. I když, jak se říká, never say never … (smích).

(Š): A taky Sankt Petěrburg, je to ale vše otázky času a peněz, obojí se nedostává a chodíme normálně do háku, takže problém…

P.s. Jak již bylo řečeno jinde, pokračování v březnové rubrice Punk As Fuck.

Sestava:
Štěpán „Makeba“ Málek – zpěv, harmonika
Jirka „Jyřýček“ Franc – bicí, zpěv
Martin „Marťuchin“ Sedlák – basa, zpěv
Pavel „Pafka“ Doležal – kytara, zpěv
Tomáš „Marwin“ Žampach – kytara

Web: www.nvu.cz

Nový Spark
venku od 31. srpna
Kalendář akcí
29.09. Arkona
30.09. Alcest, Vampillia
02.10. The Rasmus
02.10. Walking Papers
03.10. The Rasmus
04.10. Hetroertzen, Sektarism, Lux Caelis
06.10. Schirenc Plays Pungent Stench
06.10. Titanic, SSOGE, Lunatic Gods, Dogma Art, Universe B
07.10. Sinsaenum
07.10. Per Gessle's Roxette
A co FAKKER!?