Nový Spark
venku od
1. prosince

WYRM - Black metal není jen warpaint

WYRM - Black metal není jen warpaint

Jestli mne letos překvapila nějaká česká kapela, pak zcela jednoznačně ústečtí WYRM. Čirý black metal, který se nebojí drobných experimentů pro dobro věci. Album „Rune Rider“ se ihned po vypadnutí z obálky stal jedním z těch několika málo alb, na něž v průběhu roku nezapomenete. Počínaje skvělým bookletem a vymakanou muzikou, konče civilností členů kapely. Pojďme si popovídat s vrchním pekelníkem Mormem.

Abych se hned na začátek přiznal, s tvorbou WYRM jsem přišel do kontaktu až při poslechu vynikající novinky „Rune Rider“. Možná o to více mne aktuální album překvapilo svou na jedné straně barevností, na druhé pak čistotou stylu. Snažili jste se o tuto rovnováhu cíleně nebo to prostě přišlo samo? Aby byl člověk upřímný, musím konstatovat, že obě tebou zmíněné varianty jsou správně, nicméně spíše je toto album celé výsledkem cílené snahy. Materiál na desku vznikal poměrně dlouhou dobu – tuším, že snad od roku 2007/8, kdy vznikly první skladby, proto jsou zde patrné určité rozdíly. Přesto jsme v průběhu skládání celkem pečlivě vybírali to, co se na desce objeví. Měli jsme poměrně přesnou představu o zvuku i o tom jak by měla na posluchače působit.

Počátky WYRM se datují až do roku 1997, kdy začal kapelu formovat dnes baskytarista a zpěvák Mormo. Jaké byly tehdy Tvé představy a jak moc se liší oproti dnešku? Předně, historie WYRM by se dala rozdělit na dvě poněkud odlišná období, a v tom se také lišily mé představy. V prvním období – které které končilo v r. 2001, jsem WYRM považoval za jakousi bokovku – projekt, ve kterém se realizovaly nápady, které nebylo možné uplatnit v mé tehdejší hlavní kapele. Prostě se odreagovat a drtit pořádnej black metal. V podstatě se v té době WYRM nelišil od jiných true black metalových kapel, a to zvukem, hudbou, dokonce i používám warpaintu – prostě klasika. V roce 2001 se WYRM stal plnohodnotnou kapelou, které jsem se začal věnovat naplno. Tenkrát mi bylo jasný, že jen „klasickej“ true black metal hrát už nebudeme. Hudba se do značné míry změnila, ale v základu je stále cítit black metal. Takže představa hrát black metal jinak se v podstatě splnila. Což potvrzují jak reakce posluchačů, tak i recenze.

Skládáš hudbu jen ty, nebo se zapojuje do tvůrčího procesu celá kapela? Výhradním skladatelem rozhodně nejsem. „Rune Rider“ je v tomto právě výjimka. Na skládání hudby se běžně podílí i kytarista Alsius. Tady spíš hrál roli poněkud jiný postup vzniku skladeb než bylo obvyklé. Všechny skladby vznikly u mě doma, kde jsem nahrál jakési demosnímky (včetně aranží) a ty jsem rozeslal kapele. Až na pár, víceméně technických připomínek, jsme se všichni na těchto skladbách shodli. Nakonec příprava materiálu dopadla tak, že kapela nechala veškerou přípravu skladeb na mě.

Když jsem si poprvé pustil „Rune Rider“, trošku mne odradila první skladba „Necrotoxic“, která mi přišla taková až primitivní. Po poslechu celého alba si ale říkám, že tam prostě měla být. Věděli jste dopředu, že „Necrotoxic“ album otevře? Ani náhodou! To, že otevírák bude „Necrotoxic“ se rozhodlo až po masteringu. Původně měl být první „Rune Rider“, ten však nějakým způsobem neseděl s intrem, které bylo původně připraveno. „Necrotoxic“ byl ideální díky své údernosti, ale pak těsně před finalizací, po domluvě s vydavatelem, jsme intro vypustili, líbilo se nám to ještě víc. Tak to i pak zůstalo.

Ale hned následující „The Fallen“ je doslova výkladní skříní nebo ještě lépe ukázkou, kterou bych pouštěl pro první seznámení s kapelou. Výtečná nevtíravá melodie, promakaná struktura skladby. Cítili jste sílu téhle skladby? To rozhodně ano! Už při jejím vzniku nás doslova posadila na zadek! A jen tak to má být, pokud se při skládání člověku nedostane takového nakopávajícího pocitu ze skladby, pak nemá takovej song vůbec smysl dělat. A myslím, že se to povedlo nejen u „The Fallen“!

Co „Fucked in Grave“, ala MOTÖRHEAD, nějaká úlitba nebo má na albu nějaký hlubší význam? Je fakt, že tato skladba v hodně lidech evokuje MOTÖRHEAD! Původně však na desku vůbec zamýšlená nebyla. Byl to prostě takovej rock'n'roll určený pouze jako tečka pro živá vystoupení. Ale na základě ohlasů posluchačů jsme ji, i přes tak rozdílný sound, dali i na tuto desku. Nějaký hlubší význam bych v tom nehledal.

Na první pohled určitě upoutá grafická podoba „Rune Rider“. Přece jen, zabalit black metalové album do špinavě žlutého obalu není zrovna obvyklé, přesto nebo právě proto zcela skvěle funguje. Jak jste na koncept přišli? O obalu jsme dlouho přemýšleli. Na většině CD coverů black metalových nahrávek dominuje černá, takže jsme hledali trochu jiné pojetí, než je zvykem – chtěli jsme oslovit nejen muzikou, ale i přebalem. Přeci jen člověka zaujme více to, co takzvaně „nesplývá s davem“ a to byl i náš cíl. Hlavní motivy má na svědomí náš dlouholetý dobrý kamarád akademický malíř Jirka Lhota (známý zejména díky obalům pro Fleshless). Motivem to na rozdíl od předchozích nahrávek tak složité nebylo, ostatně jak napovídá už samotný název alba.

V řadách WYRM bojuje i kytaristka Arsay. To není v black metalu zrovna obvyklý jev... To máš pravdu – není. Nicméně u nás v Ústí funguje celkem dost kapel, kde najdeš dívky či ženy – a často více než jednu! Takže to pro nás nebylo nic tak neobvyklého. Proběhlo to zcela prostě – odešel kytarista Lord Unclean, hledala se jeho náhrada, přišlo pár uchazečů a jen Arsay vydržela. Původně jsme čekali, že zůstane jen pár zkoušek ... a od té doby již uplynuly 3 roky...

Na „Rune Rider“ se dostaly i věci z proma „With Hate In Their Eyes“, tady zní ale řekl bych líbivěji, více celistvěji. V tom má prsty právě Arsay? Tak předně promo „With Hate in Their Eyes“ jsme točili spíše pro naši potřebu, za cílem hledání optimálního zvuku, aranží a podobně – dále jsme tak zkoušeli i studio, ve kterém se měl „Rune Rider“ točit, navíc celé bylo nahráno během jednoho odpoledne. To je zejména důvod, proč zní trochu jinak, stejně tak došlo i k úpravám některých skladeb do podoby slyšitelné na „Rune Rider“. Arsay určitým způsobem měla podíl, zejména na aranžích některých skladeb.

Desku „Seven Gates Of Apocalypse“ jste vydali u malého zahraničního labelu. Ta spolupráce ale dále nepokračovala. Takže negativa? Dalo by se to tak říct. Z počátku fungovalo všechno celkem OK. Vydavatel zareagoval velmi rychle na oslovení, stejně tak proběhl rychle i celý proces vydání a nebylo důvodu k nespokojenosti. Asi po roce se však objevily nedostatky. Naše album se sice dalo sehnat v mnoha distrech po celém světě, ale promotion stále chyběla! Recenze, které vyšly byly čistě z naší vlastní aktivity, a přesto, že label pochází z Rakouska, nebylo možné album najít v ČR distribucích. Tragédie – tady prostě o té desce nikdo neměl ani ponětí! Nakonec label zřejmě přestal fungovat – zrušené webovky, neplatná e-mailová adresa, atd.. Vydavatel prostě nijak neprojevoval jakoukoliv aktivitu, či kontakt s s vnějším světem. S chystaným albem „Rune Rider“ jsme se proto rozhodli oslovit hlavně tuzemské vydavatele, což nakonec přineslo své ovoce, a tímto mu také děkujeme.

WYRM hrají black metal jako řemen, ale třeba warpaint nepoužíváte, což osobně kvituji. Vyčítají vám to fanoušci, případně spřízněné kapely? Já tušil, že se na to zeptáš. Warpaint jsme z počátku chvíli používali, nicméně jak se začala hudba WYRM pozvolna od toho „true black metalu“ lišit, připadalo mi zbytečné warpaint nadále používat. Chtěli jsme být jiní, než většina black metalových kapel. Myslíme si, že je lepší zaujmout dobře zahranou muzikou, která bude lidi bavit nejen na CD ale i naživo, než na sebe poutat pozornost warpaintem, pliváním ohně a krve. Vím že na to spousta lidí reaguje různě. Dokonce jsme se po jedné akci někde dočetli, jak si vůbec můžeme dovolit, na blackmetalovém koncertě vystoupit nenalíčení! To nás upřímně dost pobavilo!

WYRM nepoužívají klávesy, neměli jste někdy nutkání jít „do toho“? Klávesy v živém provedení opravdu nepoužíváme, ale na „Rune Rider“ je v několika skladbách najdeš. Slouží však pouze pro dobarvení podkladu, nebo jako součást aranží příslušných partů skladeb. Do WYRM by se v současné situaci klávesy jako pevný nástroj sestavy nehodily, a ani to neplánujeme.

Ústí nad Labem je pro mne abych tak řekl v black metalu bílým místem. Má industriální město, ba dokonce kraj, vliv na vaší hudbu? Je fakt, že průmysl se na Ústí docela dost podepsal, ale nikdy jsem nepřemýšlel o tom, jak moc naši hudbu tato skutečnost ovlivnila. Okolí města je na tom mnohem lépe, úchvatné scenérie a krajina, kterou nikde jinde v ČR nenajdete, a v určitých obdobích roku tu člověk může cítit jakousi zvláštní atmosféru, kterou by se mohl nechat inspirovat i při skládání hudby.

Sestava: Milan "Mormo" Adámek (baskytara, vokál, kytara), David "Dave" Balák (kytara), Romana "Arsay" Smetanová (kytara), Pavel "BÁLIS" Baláček (bicí)

Diskografie: 1998 – Tempest From Beyond (promo) 2003 – The Glyph (mini) 2005 – Wandering Northwards 2007 – Seven Gates Of Apocalypse 2009 – Whit Hate In Their EYES (mini) 2012 – Rune Rider

Sdílet na Facebook

Další články se stejnými štítky

Video týdne

VIDEO: NAILED TO OBSCURITY – „King Delusion“

Čtenář redaktorem

Robert Plant - 23.7.2015, Brno, Rondo

Fotogalerie

LIVE: Delain, Evergrey, Kobra and the Lotus - 22.10.2016, Zlín, MOR Café

smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver