COUNTERPARTS, GOD COMPLEX, ONE STEP CLOSER, SUNAMI
22.1. 2026 - MeetFactory, Praha
OZVĚNY HROMŮ – 85%
Do Prahy se přijely podívat čtyři zahraniční kapely pohybující se na pomezí hardcoru, přes beatdown až po metalcore. Přiznám se, že ačkoliv poslouchám tyto žánry poměrně pravidelně, šlo o můj první koncert z takzvaného coreového podžánru. Kdo tento styl zná, dokáže si snadno představit, jak fanoušci těchto kapel často vypadají: mladí, potetovaní lidé s tunely v uších a s mikinami kapel, jejichž názvy by nerozluštil ani ten nejlepší kryptolog.
GOD COMPLEX
Celý večer kolem sedmé hodiny odstartovala kapela GOD COMPLEX.
Tato metalcore/hardcore banda z britského Liverpoolu měla bohužel nejmenší
publikum, což se ale dá u prvního předskokana očekávat, obzvlášť u akce tohoto typu. Hala o rozloze přibližně sto metrů čtverečních i přesto byla alespoň z poloviny zaplněná. Právě u této kapely bych se rád zastavil u zvuku. Ten mě bohužel příliš nepotěšil. Těžko říct, čím to bylo. Mohlo to být také tím, že tahle hudba není pro každého tak snadno čitelná naživo, jako z nahrávky.
Fanouškům to očividně ale nevadilo. Zpěvák Harry Rule neustále screamoval: „Now everybody two-step!!“ Z mého výhledu bylo vidět, jak v moshpitu létají ruce i nohy. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl tento report psát druhý den v redakci se všemi zuby pohromadě, tak jsem se rozhodl zůstat pouze v roli pozorovatele. Setlist si bohužel nepamatuji, skladby mi splývaly dohromady, ale určitě musím pochválit energii zpěváka. Co se týče složení kapely, kromě zpěváka, basáka a bubeníka zde působili hned tři kytaristé. No, IRON MAIDEN to ale stylem hudby rozhodně nebyli. Celý koncert trval přibližně půl hodiny a tato nekompromisní show byla zakončena breakdownem. Ušní bubínky jsem pak raději šel zklidnit ven před areál.
ONE STEP CLOSER
Po zhruba půlhodinové pauze a o jednu cigaretu později nastoupila americká
melodicko-hardcorová kapela ONE STEP CLOSER z Pensylvánie, která patří
ke straight-edge komunitě. Koncertní prostor byl už o něco plnější a show mohla začít. Zvuk mi zde přišel o něco lepší než u předchozí kapely, i když se místy ztrácel hlavní zpěv frontmana Ryana Savitskiho. Ten však byl dobře doplňován kytaristou s doprovodným vokálem, což výsledný dojem vyvažovalo.
Kapela nastoupila se skladbami, které byly stylově o něco „měkčí“ a z podstaty žánru melodičtější než tvorba prvních předskokanů GOD COMPLEX. Zpěvák mi místy barvou i výškou hlasu připomínal Bryana Garrise z kapely KNOCKED LOOSE.
Frontman dokázal publikum slušně burcovat. V jeden moment měl poznámku: „If you throw beer, I´m gonna be fucking pissed.“ Netuším, zda po něm někdo v Praze nebo na jiném koncertě pivo skutečně hodil, každopádně jsem si ničeho takového nevšiml tady v MeetFactory. Zpěvák byl už po prvních dvou skladbách bez trička, takže by případný zásah odnesly maximálně kalhoty.
Celý koncert opět trval zhruba půl hodiny a z celého večera jsem si ho užil asi nejméně. Částečně to bude ale asi také otázka mého osobního vkusu.
SUNAMI
Na tuhle kapelu jsem se ze všech předskokanů těšil nejvíce. Beatdownová skupina SUNAMI z americké Kalifornie začínala jako projekt parodující stereotypy v hardcorové komunitě. Postupem času se ale rozrostla v plnohodnotnou kapelu. Za mě měli Sunami ze všech předskokanů nejlepší zvuk. Jako kytarista musím vyzdvihnout opravdu nekompromisní zvuk kytary a technicky jednoduché, přitom výbušné riffy. Jediné, co mi zážitek trochu kazilo, byl dost přehlušující snare. Na nahrávkách mi nepřijde tak výrazný jako na tomto koncertě. Tato část večera měla podle mě z předskokanů vůbec nejlepší energii. Publikum běhalo po pódiu, skákalo do lidí, vzduchem létaly končetiny a během skladby „Mind Your Business“ dostal jeden z fanoušků mikrofon a odzpíval sloku. Pravidelné půjčování mikrofonu fanouškům bylo během vystoupení naprosto běžné. Takovou energii na větších koncertech jen tak nezažijete. Tu jiskru jsem cítil i u baru, kde jsem po dobu této podívané stál. Opět se jednalo o zhruba půlhodinový koncert. Celý tento úsek večera bych zakončil zvoláním jednoho z fanoušků: „Konečně energie.“
COUNTERPARTS
Po pauze přišel na řadu zlatý hřeb a závěr večera. Metalcorová skupina COUNTERPARTS k nám dorazila z kanadského Ontaria. Jako jediní měli dekorace, které se skládaly z oken, problikávajících barvami a ze svíček. Tento koncert měl podle mě výraznou atmosféru a kapela dokázala publiku přesně předat to, co zamýšlela. Práce se světly fungovala velmi dobře a frontman působil charismaticky. Nebál bych se říct, že kapela zněla téměř jako z nahrávky.
Co se týče zvuku, panovala z mé strany spokojenost. Spolu se SUNAMI šlo o dvě nejlépe znějící produkce celého večera. Celý koncert navíc skvěle doplňovaly ambientní zvuky mezi jednotlivými skladbami. Na závěr bych rád zmínil konkrétně píseň „Whispers of Your Death.“ Skladba s velmi emotivním textem byla totiž napsána pro již zesnulou kočku frontmana Brendana Murphyho a dnes ji lze považovat za největší hit kapely.
Celý tento večer bych shrnul slovem: energie. Ta byla sice místy slabší, místy silnější, ale byla cítit pořád. Když jsem vyšel ven před areál, viděl jsem mladé, zpocené lidi, kteří se bavili o tom, jak si to užili a která kapela byla podle nich lepší. Rozhodl jsem se proto závěr večera strávit s pivem v ruce a dát se do řeči s publikem. U stánku s merchem jsem narazil na dva muže, kteří působili dojmem, že už mají takových akcí za sebou už celou řadu. „Šel jsem sem s tím, že to bude super koncert, a dostal jsem to, co jsem čekal,“ řekl jeden z nich. Když jsem oslovil jinou partu, dostalo se mi rovněž poměrně pozitivní reakce: „Sere mě ten digitální zvuk, ale jinak se mi COUNTERPARTS líbili, znělo to jako z desky.“
Autor: Petr Tesař
