Kytarový mág Jimmy Page nečekaně poodhalil roušku tajemství nad vznikem jedné z nejemotivnějších skladeb v repertoáru LED ZEPPELIN. Na svůj YouTube kanál pověsil unikátní domácí demo instrumentálky, která se o pár let později stala elegickým vrcholem dvojalba „Physical Graffiti“ (1975).
„Chtěl jsem do historie Physical Graffiti přidat malou poznámku pod čarou. Možná vás bude zajímat, jak znělo úplně první demo nahrané v mém domácím studiu v Plumpton Place – zárodek budoucí Ten Years Gone,“ uvádí Page. „Tento hrubý mix jsem přinesl klukům z kapely do Headley Grange, abychom z něj vytesali finální verzi. Robert k mé hudbě následně napsal naprosto mimořádný text a zbytek už je historie.“
Právě Robert Plant v roce 1975 pro časopis Rolling Stone prozradil, jak hluboký osobní příběh se v řádcích písně skrývá. „Je to příběh o volbě. Než jsem se přidal k LED ZEPPELIN, dřel jsem jako kůň. Žena, kterou jsem tehdy skutečně miloval, mi dala nůž na krk: Buď já, nebo fanoušci. V té době jsem sice žádné fanoušky neměl, ale věděl jsem jedno – nemůžu přestat, musím jít dál.“
Tato upřímná zpověď o rozchodu a ceně, placené za hudební kariéru dodala Pageově vrstvené kytarové symfonii duši, která posluchače dojímá i po padesáti letech.
