Když byli BLINK-182 v roce 1989 požádáni, aby udělali soundtrack k nové komedii, ještě nevěděli, o jaký kultovní film se bude v budoucnu jednat. Myšlenka, že jejich tvorba bude součástí filmu, zpěváka a baskytaristu Marka Hoppuse okamžitě nadchla. Jeho hudební vkus totiž dost ovlivnili filmové soundtracky. Tehdy ovšem netušil, jaký bude mít jeho jedna věta vliv na popkulturu.
Producenti nového filmu požádali kapelu, aby pro ně udělala soudtrack. Tehdy se film ještě ani nejmenoval „American Pie“ (v českém překladu „Prci, prci, prcičky“). Poslali jim scénář a ten se Hoppusovi okamžitě zalíbil. Nemohli se přestat smát a ta nekorektní legrace jim sedla „jako prdel na hrnec“.
S Travisem Bakerem šli nahrát novou verzi „Mutt“ do studia Big fish. Se soundtrackem jim pomohl žádaný hudební producent, Jerry Finn, který se podílel na řadě úspěšných punkových alb. Namixoval například „Dookie“ od GREEN DAY nebo „You“ od JAWBREAKER. Finn sám vyrostl na punku a BLINK-182 s ním po první vydařené spolupráci byli v kontaktu i nadále v budoucnu. Spolupracovali spolu například na albu „Enema of the State.“
Lidé od filmu je ještě požádali, aby se objevili v jedné scéně v době, když už končili s natáčením. Měl to být interní vtípek, že se kapela objeví během toho, co hraje jejich skladba ve filmu.
Měly to být repliky jako „Jóóó!“, „Ale nééé!“ nebo „Skvělý!“. To měla být celá scéna, ale jenom kvůli tomuhle přece nejeli až ze San Diega, takže Hoppus zkoušel improvizovat a zakřičel: „No tak, kámo, to máš k narozeninám!“ Byl překvapený, že se ta improvizovaná hláška objevila i ve finální verzi filmu.
Pak se stalo něco nečekaného – lidé na něj začali tu hlášku křičet na veřejnosti: „No tak, kámo!“ Bouřlivý baskytarista ji přirovnává k hlášce „To řekla ona!“ ze seriálu „The Office“, která je neodmyslitelně spojená se Stevem Carellem. Netuší, proč si ji lidé tak oblíbili.
Film „Prci, prci, prcičky“ se stal mezinárodním hitem a dnes se jedná o nejúspěšnější komediální sérii všech dob. Od té doby si ta hláška žila svým vlastním životem a zakořenila se v popkultuře. Jednou ji jeden z jeho kamarádu použil v rozhovoru a vůbec netušil, že to byl Mark, který ji ve filmu řekl. Nakonec Hoppus k anekdotě dodal: „Jestli si mě nikdo nebude pamatovat kvůli ničemu jinýmu, ať je to kvůli týhle mojí nesmrtelný filmový hlášce. Nemáte zač.“
Pokud si chcete přečíst více historek ze života Marka Hoppuse, nezmeškejte příležitost objednat si knihu „Fahrenheit-182“ v češtině přímo na Sparkshopu!
