Za EVERGREY jsem nemusel cestovat lán světa (i když do Stockholmu bych jistě trefil, nebo vlastně kamkoliv po staré dobré Evropě). Listening session totiž probíhala před koncertem kapely spolu s krajany KATATONIA a italsko-americkými KLOGR přímo v pražském Paláci Akropolis. Cestování mi nevadí, ba naopak, ale když máte příležitost tohoto druhu na domácí půdě bez potřeby použít služby leteckých dopravních společností a stačí vám pouze popojet pár kilometrů a svou srdeční kapelu máte tak říkajíc za humny, byl by těžký hřích tuto příležitost nechytit za pačesy.
Nové album EVERGREY „Architects Of A New Weave“ vychází 5. června. Máme ho na Sparkshopu!
Ve vestibulu si krátím čas klábosením s pořadateli z Obscure Promotion, a jelikož se už z předchozích akcí tak trochu známe, pustili mě dovnitř, abych snad probůh venku v tom zimním neřádu neprochladl během čekání na signál, že teda „včíl“. Společně hodnotíme proběhlé koncerty, velebíme pražskou zastávku W.A.S.P. a pomlouváme ty, kteří tu zrovna nejsou (samozřejmě žertuji). Postupem času zjišťuji, že na poslech nového alba budu pravděpodobně sám a jediný. Na jednu stranu jsem poněkud překvapen, na stranu druhou mě škodolibě těší maximum prostoru na diskusi, který budu mít jenom pro sebe.
Zanedlouho přichází výborně naladěný Tom S. Englund a společně odcházíme do salónku Paláce Akropolis poslechnout si novinku EVERGREY. Za Tomem vzápětí doráží baskytarista Johan Niemann a po úvodní nespolupráci reproduktoru, který evidentně nemá rád notebook s logem nakousnutého jablíčka, se počáteční obtíže podaří rychle odstranit a místností se linou tóny úvodní skladby. Z hlubin paměti se mi okamžitě vynořují totožné pocity, jaké jsem měl při prvním poslechu „Glorious Collision“ před sedmnácti lety a které se pravidelně opakují s každým následujícím albem EVERGREY. Klidně tomu říkejte nostalgie stárnoucího metalisty, ale emocionální nálož tam je stále, byť doba pokročila a s ní i samotní EVERGREY. K modernímu zvuku a produkci se ostatně vyjádřil i Tom: „Máme teď mladý produkční tým a na skladbách je znát i styl nového bubeníka. Proto, jak jsi řekl, album zní mohutně a moderně; ten samý pocit máme i my sami. I když cesta k nové nahrávce nebyla zrovna z těch nejjednodušších, s výsledkem jsme velmi spokojení. Udržujeme si svůj typický styl a stále se nám daří se po postupných krůčcích posouvat kupředu. Rutina je zabiják a řekni mi, koho by bavilo dělat věci pořád stejně? Jo a mimochodem, musíme se pochlubit, kromě nového alba máme radost ještě z jedné věci. Začátkem léta budeme předskakovat IRON MAIDEN v Amsterdamu a Paříži, což je pro nás pocta a splněný sen v jednom.“
Salónek není daleko od sálu, tudíž k nám proniká lomoz z probíhající zvukové zkoušky KLOGR. Tom vychází ze dveří a s úsměvem od ucha k uchu vykřikuje směrem k pódiu: „Hey, shut up! Máme tady důležité jednání a přes ten váš kravál se neslyšíme, k… ztlumte to!“ Po pár okamžicích se Tom vrací s několika plechovkami piva a se slovy „určitě si dáš s námi“ mi jednu z nich podává. Dnes neřídím, takže s díky přijímám.
Co mě napadlo úplně jako první, jsou emoce – koňská dávka emocí, která se z nové desky valí jako rozvodněný potůček, jenž během povodně dostal příležitost pocítit, co to znamená být dravým veletokem. Je to samozřejmě jen a pouze první dojem a není fyzicky možné na první dobrou pochytat všechny detaily, nicméně co do atmosféry a nejrůznějších nálad nebude novinka EVERGREY žádný neduživý levoboček. Moderní produkce se potkala s léty osvědčeným skladatelským rukopisem v ideálním bodě a ani náhodou nelze hovořit o umrtvené sterilní hmotě bez chuti a zápachu. To byl nakonec i jeden ze záměrů – zachovat vnitřní život skladeb a propojit je se současnými zvukovými možnostmi, o čemž se Tom upřímně rozhovořil: „Autentická atmosféra a ,živý‘ charakter skladeb je pro nás zásadní věc. Hudba musí mít duši a musí vycházet přímo z nás. Podle mého názoru posluchač neomylně pozná, když si vypomůžeš nějakým AI švindlem. Pro mě jsou tyhle moderní vychytávky jen pomůckou, když si chci vyhledat informace mimo hudební oblast, ale abych nějaký kompilační software nechal, aby mi skládal muziku, to už radši nebudu dělat žádnou. Jasně, je to někdy ukrutná dřina, ale žádná dobrá věc není zadarmo a vždycky musíš tomu, čeho chceš dosáhnout, něco obětovat a dát něco ze sebe, jinak to prostě nefunguje.“
EVERGREY jsou typičtí tím, že spojují progresivní metal s posluchačsky vstřícným přístupem, jsou prostě „user-friendly“ bez potřeby se posluchači nabízet pod cenou a přímo pod „ústa“. Nové album neochvějně pokračuje v dané linii, přesto zní velmi čerstvě a neopotřebovaně. Na tuto mou větu Tom zareagoval následovně: „Musím s tebou naprosto souhlasit, stojíme tak nějak na pomezí obou metalových mikrosvětů. Máme rádi oba, jak progresivní, tak tradiční, písničkovou formu a v našem případě se obě formy potkaly. Pokud se ti zvuk a produkce nové desky líbí, jsme samozřejmě jenom rádi a doufáme, že vás bude mnohem víc. Myslím, že se nám povedlo nahrát poměrně pestré a různorodé album, dokonce na něm je i jeden vyloženě happy song – ostatně jsi ho slyšel. Kromě toho tu najdeš i komplexnější a na nejrůznější nálady bohaté skladby – prostě kompletní souhrn všeho, co z nás vzešlo během skládání.“
Ne že by předchozí alba byly aranžérsky placatá, o tom nemůže být řeč ani takzvaně „s dvojkou pod kulichem“, ovšem aranže novinkových skladeb jsou vymazlené do posledního detailu. Jak už jsem napsal výše, první dojem sice může být do jisté míry zavádějící, nicméně na svůj citlivý sluch se můžu v základu poměrně dosti spolehnout a Tomův reproduktor byl dostatečně kvalitní na to, abych slyšel vše podstatné. Skalním fanouškům, včetně mě, polezou endorfiny ušima, ti další mají o důvod víc popřát EVERGREY sluchu.
Autor: Jirka Vacek
Tracklist „Architects Of A New Weave“:
1. Welcome To The Pattern
2. The Shadow Self
3. Architects Of The New Weave
4. The World Is On Fire
5. Heaven
6. The Script
7. Leaving The Emptiness
8. Longing
9. A Burning Flame (feat. Mikael Stanne)
10. Call Off Your Lions
11. Chains Of Shame
12. The Prophecy
Label: Napalm Records
Nahrávací studio: The Arch
Produkce: Adam „Nolly“ Getgood
Sestava:
Tom S. Englund – kytara, zpěv
Henrik Danhage – kytara
Johan Niemann – baskytara
Simen Sandnes – bicí
Rikard Zander – klávesy
