CRYSTAL LAKE, MISS MAY I, GREAT AMERICAN GHOST, DIESECT
3. 3. 2026, Praha, ROCK CAFÉ
85% OZVĚNY HROMŮ
Pražské Rock Café se počátkem března proměnilo v bitevní pole tří kontinentů. Japonsko, Amerika a Austrálie vyslaly své zástupce, aby se utkali o přízeň evropského publika – a ačkoliv šlo „jen“ o koncert, atmosféra měla parametry regulérního konfliktu. Večer nakonec ovládl Dálný východ. Právě headlineři CRYSTAL LAKE z Japonska totiž přijeli s novým zpěvákem Johnem Robertem Centorrinem, který za mikrofonem v roce 2023 nahradil Čechy oblíbeného Rya Kinoshitu. O to větší očekávání viselo ve vzduchu. Jak obstojí nová tvář v čele jedné z nejrespektovanějších moderních metalcorových značek Japonska? Odpověď přišla rychle a bez pochyb. CRYSTAL LAKE působili hladově, sehraně a drtivě. Nový frontman přinesl jinou barvu i energii, ale kapela si zachovala svůj charakteristický tlak, rytmickou preciznost a schopnost přepínat mezi chaosem a kontrolou během vteřiny. Bylo znát, že tohle je jejich večer a že roli headlinera neberou jen jako formální pozici na plakátu.
Australské barvy hájili DIESECT. Přestože je u nás zná zatím jen užší okruh fanoušků, jejich set rozhodně nepůsobil jako povinná předehra. Naopak – syrový projev a nekompromisní nasazení si rychle získaly respekt publika. Na kapelu, která se českému publiku teprve představuje, šlo o velmi sebevědomý výkon a jasný signál, že Austrálie má dalšího kvalitního zástupce žánru.
Ameriku pak reprezentovali hned dva hráči – ostří GREAT AMERICAN GHOST a především MISS MAY I, kteří na sebe strhli hlavní pozornost ze zaoceánské strany barikády. V našich končinách rozhodně nepatří mezi pravidelné hosty, jejich návštěvy jsou spíš vzácností než tradicí, a i proto jejich set působil jako malý svátek. Vsadili na zkušenost a jistotu, ale i na svěžest – jejich setlist sestával z rovnoměrného mixu nových i desetiletí zaběhnutých válů, které rozhýbaly celý klub. Publikum reagovalo přesně tak, jak se na místní poměry sluší: circle pity, sborové refrény a poctivý kotel pod pódiem. Prostory Rock Café kapelám sedly. Intimní klub dodal večeru bezprostřední kontakt, i když ze zkušenosti víme, že obě hlavní jména by si bez potíží troufla i na větší tuzemské venues. Škoda však, že pražskou rockovou kavárnu se ne vždy podaří dobře nazvučit, což byl, bohužel, problém i tohoto večera. Přesto šlo o famózní metalcorový večírek, který si v podobném složení snad co nejdříve zopakujeme.
Autor: Dominik „Dom“ Šidlo
