LORNA SHORE, WHITECHAPEL, SHADOW OF INTENT, HUMANITY’S LAST BREATH
25. 1. 2026 - O2 universum, Praha
100% destrukce
Loni řádili na Rock for People, letos se k nám řezníci z LORNA SHORE vrátili na svůj největší koncert. Po Roxy si teď troufli na O2 universum, k jehož vyprodání chybělo kolem 666 lupenů. Náhodička, co?! Pro deathcorové labužníky připravili lákavé menu se čtyřmi chody, ale (prý) na příkaz kapely se nesmělo do sálu nosit občerstvení, což naštvalo nejednoho žíznivého návštěvníka. Z toho, aby vydrželi pár hodin bez pivka nebo si ho šli vypít na chodbu, dělali tragédii. Jestli neměli jít spíš do knajpy, než na koncert… Víc mi bylo líto propocených chudáků v kotli, kterým nikdo nedal ani hlt vody, ale pojďme radši k muzice.
Večer otevřeli švédští HUMANITY’S LAST BREATH, kteří do nás během půlhodinky sypali bez keců deathcore říznutý djentem a doomem. Rozjezd byl pozvolný, ale objevily se první circle pity. Američtí SHADOW OF INTENT do toho během jejich půlhodiny šlápli o něco svižněji, a tak circle pitů a walls of death přibylo. Parta hrající deathcore s prvky sci-fi a hororu představila hlavně songy z jejich loňské desky „Imperium Delirium“. Při setu jejich zkušenějších krajanů WHITECHAPEL už to pak v kotli regulérně vřelo. Představili hlavně loňské album „Hymns in Dissonance“, na němž se vrátili ke svým brutálním kořenům. Před písní „Hate Cult Ritual“ si frontman Phil Bozeman nasadil ikonickou masku připomínající znetvořenou zvířecí lebku, ale vrcholem byly pecky „The Somatic Defilement“ a „This Is Exile“ z jejich prvních dvou řadovek.
Pak už pódiu zahalila černá plachta s logem headlinerů LORNA SHORE. Jakmile spadla, začala s úvodní „Oblivion“ hodinu a půl trvající apokalypsa v podání party z New Jersey. Oproti jejich předešlému pražskému koncertu přibylo víc ohňů, kouře a světel. Nově se na obřích obrazovkách za kapelou promítaly epické scény. Jako by nás spláchla potopa, nebo usmažilo slunce při „Sun//Eater“. Během „War Machine“ zase zazněly rány jako z děla. Kapela působila na velké stagi stejně nekompromisně jako pěvecká akrobacie Willa Ramose s růžovými loknami. Ten si pochvaloval krásnou Prahu a emotivní „Glenwood“ věnoval všem, kdo utekli z domu, aby našli mír. Šest songů z loňské desky „I Feel the Everblack Festering Within Me“ doplnila pětice z „Pain Remains“ a kultovní přídavek „To the Hellfire“. Když během něj předvedl Will jeho ikonické prasečí skřeky, bylo jasné, že jejich fanoušci budou při odchodu domů chrochtat blahem. LORNA SHORE v Praze dokázali, že mají čuch na skvělé předkapely a právem patří mezi nejžhavější želízka na deathcorové scéně.
Autor: Kamil Dočkal
Foto: Petr Ovsík
