LONG DISTANCE CALLING SÓLSTAFIR AUDREY HORNE 8.3.2013 HooDoo, Praha
To nejlepší na začátek
Začnu netradičně od konce. To proto, že ačkoli se mi včerejší večer v pražském HooDoo líbil, k úplně spokojenosti bych prohodila pořadí kapel přesně naopak. Začala bych s LONG DISTANCE CALLING. Nemůžu jim upřít, že živě mě bavili rozhodně víc než z nahrávky, u které jsem po dvou skladbách div neusnula. Především poslední tři skladby šlapaly se svými hutnými kytarovými stěnami parádně, ale bohužel to bylo až po hodině a půl hraní, což byl čas, po který si kapela nebyla schopná udržet mou pozornost. Jako prostřední hráli SÓLSTAFIR, což je pořadí, které bych jim ponechala. Zvuk byl zpočátku poměrně otřesný; slyšet jen bicí a zpěv u kapely, která naposledy ještě na staré Chmelnici předvedla dronově laděné vystoupení... Co k tomu dodat. Naštěstí se posléze situace zlepšila. Islanďané zahráli celkem čtyři skladby, což jim na přidělenou necelou třičtvrtěhodinku vyšlo akorát. Od klubového vystoupení bych ale čekala, že dostanou větší prostor. Ke všemu byl setlist téměř stejný jako na loňském Brutalu, takže pro mě trošku zklamání. I když je mi jasné, že přítomné jistě nadchla „Fjara“, já bych víc ocenila například stejnojmennou skladbu ze syrovějšího alba „Köld“. No a největším překvapením a zároveň kapelou, která mě bavila za celý večer nejvíc, byli AUDREY HORNE. Takovou energii, pódiovou show a starý dobrý rock´n´roll aby dnes člověk pohledal. Závěrečná „Ace of Spades“ za účasti členů SÓLSTAFIR na pódiu by pro mě tedy byla vynikající tečkou.
Foto: Ivo Osvald
